Theodor Kittelsen

Přidal: | publikováno: 15. 04. 2012

Malíř Theodor Severin Kittelsen (1857 – 1914) je znám jako přední představitel norského neoromantismu. Kittelsen pocházel z pobřežního městečka Kragerø v jihonorském kraji Telemark. Po smrti otce, kdy se rodina dostala do těžké finanční situace, musel ještě jako malý chlapec nastoupit práci pomocníka u hodináře. Později se také nějakou dobu učil na malíře pokojů a tapetáře. Jemná hodinářská práce jistě také napomohla rozvoji chlapcova talentu. Když se živil jako asistent hodináře v Arendale, rozhodl se znalec umění Dietrich Maria Aall talentovaného mladíka finančně podporovat. Kittelsen se díky jeho pomoci mohl věnovat studiím v Christianii (Oslo), Mnichově a Paříži.

Po návratu do Norska se Kittelsen brzy odstěhoval na souostroví Lofoty, kde se dva roky věnoval umělecké tvorbě. Kittelsena fascinovalo tajemno, nádhera a velkolepost norské přírody. Vedle přírodních scenérii a venkovských výjevů se na Kittelsenových obrazech často vyskytují  trollové, původně obři ze severské mytologie, kteří v norském folklóru nabyli roztodivných podob a velikostí.

 

Své kresby vydal v knihách Život v úžinách, Z Lofot, Čarování a Černá smrt. V Černé smrti se Kittelsen inspiroval hrůzným obdobím, kdy norský lid téměř podlehl epidemii dymějového moru. Ústřední postavou této knihy je ošklivá stařena zvaná „Morová bába“. Zajímal se i o karikatury a komiks. Nakreslil cyklus obrázkových bajek Mají zvířata duši?.

Oženil se s o deset let mladší Ingou Christinou Dahlovou, s níž měl devět dětí. Roku 1908 mu byl udělen řád medaile svtého Olafa. Na konci života se s rodinou dostal do ekonomických potíží a musel prodat dům. Napsal autobiografii Lidé a trollové, vzpomínky a sny. Autobiografie je doplněna řadou kreseb. Na konci 20. století si Kittelsenovy kresby oblíbil hudebník Varg Vikernes, který je často používal na alba svého black metalového a dark ambientního projektu Burzum.

                     

TOPlist