Exkluzivní rozhovor se Stanislavem Bernardem

Přidal: | publikováno: 24. 02. 2012

Na začátku roku 2012 zástupci studentského vlasteneckého hnutí Červenobílí realizovali stručný rozhovor se zakladatelem a spolumajitelem Pivovaru Bernard panem Ing. Stanislavem Bernardem. Za zprostředkování rozhovoru a komunikaci bychom chtěli poděkovat panu Mgr. Zdeňku Mikuláškovi, PR managerovi Pivovaru Bernard.

Současný pivovar vznikl v roce 1991, kdy byl vydražen v privatizaci pány Stanislavem Bernardem, Josefem Vávrou a Rudolfem Šmejkalem. Od té doby si prošel svým vývojem, který nebyl vždy nejsnazší. V současné době je 50% akcionářem belgická společnost Duvel Moortgat a dalšími akcionáři jsou právě Stanislav Bernard a Josef Vávra.

Jistě stojí za zmínku vtipné marketingové akce pivovaru, ve kterých Stanislav Bernard také vystupuje, např. trefná billboardová kampaň proti europivu. Mj. se aktivně zajímá o politické a sociální klima v naší zemi, které mu nebylo nikdy lhostejné. Ale více vám čtenářům našich stránek nabídneme v samotném rozhovoru níže. Pro více informací o Pivovaru Bernard a jeho produktech navštivte stránky: www.bernard.cz.

1. Pane Bernarde, dovolím si tradiční otázku. Jak dlouho na trhu pivovarnictví působíte a jakým způsobem jste se k této bohulibé činnosti dostal?

Privatizací humpoleckého pivovaru v roce 1991 jsem se chtěl zkusit postavit na vlastní nohy, dokázat si, zda mám na to, vybudovat vlastní firmu a prosperovat s ní. Svoji roli také sehrálo polistopadové nadšení. V loňském roce jsme v říjnu slavili dvacáté narozeniny značky BERNARD.

2. Které období, pomineme-li drsné začátky, pro Vás v oboru pivovarnictví bylo nejnáročnější a proč?

Pro naši značku bylo rozhodujících prvních deset let, kdy jsme žili v trvalé krizi, což nám paradoxně naopak velice pomohlo, když celosvětová krize před několika lety opravdu nastala. Hodně však záleží také na tom, jak se cítíte, zdali vás práce baví. A nás bavila, přes všechny ty problémy, se kterými jsme se dennodenně potýkali. Pokud za sebou vidíte výsledek a můžete se rozhodovat podle svého, je to vlastně velké dobrodružství.

3. Byla devadesátá léta 20. století skutečně tak „divoká“ jak se hovoří a píše? Především tedy v podnikatelské sféře?

Nevím, jak divoká léta by to měla být. Najednou jste po čtyřiceti letech komunistického útlaku získali svobodu, nemuseli jste skládat účty kdejakému úředníkovi. Že mnozí neunesli tíhu zodpovědnosti, je možná i částečně přirozené. Největším problémem obecně byla velmi špatná vymahatelnost platební morálky, ale to nás zase inspirovalo k tomu, abychom si vytvořili takové kontrolní mechanismy, které nás před tímto problémem ochránily. Nejlepší je vždy, když se nesnažíte vymlouvat na okolní podmínky, ale řešíte problémy sami. Samozřejmě, že jsme se potýkali s problémy, které jsme nepředpokládali a ani jsme je předpokládat nemohli. Na trh vstoupil zahraniční kapitál, plno průmyslových pivovarů zaniklo. Podařilo se mi založit Svaz malých nezávislých pivovarů a prosadit diferenciovanou spotřební daň po vzoru Německa, což mnohým pivovarům šetří peníze do dneška. Ale tlak velkých nadnárodních skupin byl veliký. I my jsme museli bojovat doslova o přežití. Vydražili jsme pivovar, který byl technologicky tzv. po smrti, neměli jsme prostředky na rozvoj a tak, přestože o naše pivo byl zájem, často jsme měli problém mít peníze na výplaty. Na tyto roky dnes vzpomínám velmi rád.

4. V čem vidíte největší úskalí současného pivovarnictví v ČR? Hlavně s ohledem na tuzemské pivovary či pivovary se zahraničním podílem?

České pivovarnictví má ve světě zvuk, je dobře, že v posledních letech rostou mikropivovary, v posledních letech jejich počet dosáhl čísla 130. Velice to vítám, rozšiřuje to chuťovou pestrost na trhu. Přesto problémy zůstávají, např. v současné době je to prodej levného piva v PET lahvích, tedy především jejich dovoz z ostatních zemí, především Polska. Polsko má levnější pracovní sílu, větší dotace do zemědělství, uvaří tedy pivo laciněji. Do České republiky toto lacinější pivo často doveze stejná pivovarnická skupina, které působí i na našem trhu. No a samotný prodej v PET lahvích je pro kvalitní české pivo naprosto nedůstojný.

5. Je dle Vás obecně stav podnikatelského prostředí v dobré kondici v naší vlasti? Tedy ve smyslu podmínek stanovených vládou a zákonodárci a nikoliv s přihlédnutím ke zhoršení situace vlivem tzv. krize.

Myslím, že stav podnikatelského prostředí je srovnatelný s jinými státy Evropské unie. Zásadně horší je to s korupcí, především ve vztahu k veřejné správě a vrcholové politice, ale to už je zase jiná otázka.

6. Jak na Vás působí stejnost či „nemastnost a neslanost“ piv velkých pivovarnických koncernů působících v ČR? Je možné, aby unifikace piv působila negativně na pivovarnický trh? Pakliže ano, tak proč?

Unifikace je vlastně vyústění globálního vývoje, kdy se mnoho věcí tzv. „zprůměrovává“, pivo nevyjímaje. Pokud ovšem některé firmy „zprůměrovávají“, je tu naopak šance pro jiné, které se mohou vyhranit, konkrétně u piva výraznou chutí a vůní, speciálem.

7. Vnímáte ze strany státu „stejný metr“ na českého podnikatele a nadnárodní podnikatelské skupiny?

V pivovarnictví je jedno, zda pivovar vlastní majitel z České republiky, nebo ze zahraničí. Rozhodující je výsledek. Pokud přijdete na trh s něčím zajímavým, zákazníci to ocení. Jinak samozřejmě všechny možné investiční pobídky a daňové úlevy či prázdniny pokřivily tržní prostředí a navíc dnes, kdy tyto výhody končí, řada nadnárodních firem republiku opouští.

8. Hodnotíte vlastenectví jako přežitek, který je vhodný jen pro nostalgii či jako prvek, který v národě a společnosti může pomáhat jako tmelící prostředek všech generací?

Hodnotím vlastenectví pozitivně, přestože dnešní doba svědčí spíše kosmopolitní společnosti. Právě proto, že si myslím, že Češi, Moravané a Slezané mají navíc, se snažím něco dělat. I proto jsem byl zakladatelem Nadačního fondu proti korupci.

9. Jaký typ piva Vám nejvíce chutná a plánujete i výrobu pšeničných ležáků, u kterých v tuzemsku roste obliba?

Nejraději si dám samozřejmě BERNARDA 🙂, to ale neznamená, že rád neochutnám i jiná piva. Co se týká pšeničních piv, již na něčem pracujeme, ale nebudu předjímat.

10. Co byste vzkázal studentům z hnutí Červenobílí?

Ať nevidí svět černobíle, ať se jim daří, najdou si to správné pivo a ať se spoléhají sami na sebe a nečekají, že se o ně bude starat stát 🙂.

 

Tímto chceme panu Stanislavu Bernardovi za uskutečnění rozhovoru poděkovat.

TOPlist