Vyznání Evropě

Přidal: | publikováno: 28. 02. 2012

Číše plna ideálů a nadějí je vyvrácena a její obsah se rozlévá po okolí několika směry bez vidiny souběhu, a tak znovunalezení své identity, svého ducha, svého dějinného postavení. Kdysi toliko plná ideálů a mužnosti jsi se stala pouhým korálkem dějin. Již proto nejsi tvůrcem, ale pouze účastníkem.

Tvým údělem je být skanzenem zašlé slávy a minulosti. V oku se třpytí slza, když člověk zavře oči a oddá se snění o době minulé, kdy jsi tvořila, a byla tak dárcem a tvůrcem přítomnosti přesahující do budoucnosti. Jak krásné to byly časy, ale ve snech se nedá žít věčně, proto se realitě dívejme do očí. Dnes již dávno těmto časům odzvonilo a utrpení a bolest, které tví synové a dcery snášeli pro tvou velikost, jsou již dávnou vzpomínkou.

Matičko, máš ráda hru šachy, v které jsi tak dominovala? Tak věř, že ji hraješ dnem i nocí, akorát role se již otočily. Nejsi jedním z hráčů této ušlechtilé hry, ale pouze jednou z hracích figur. Můžeš se sice utěšovat, že můžeš být v této hře figura důležitá, ale pamatuj, že výborný hráč se obejde i bez těch nejdůležitějších, a i tak stále svírá naději na vítězství ve hře. Vím, musí to být pro tebe šok, ale přítomnost po stržení závoje víry, která často vedla až k slepotě, je neúprosná.

Stárneš, chybí ti nová krev tvých opravdových dětí, které se ti nedostává. Místo toho se do tvé náruče hrnou cizí děti, které jednak vytlačují tvé pravé syny a dcery a jednak matičko nemají k tobě žádný vztah. Ano, je tomu tak. Siluety měst z dálky již nezdobí pouze dominanty kostelních věží, ale vztyčují se i minarety mešit. Buď však ujištěna, že spolu vycházíme velmi dobře; oni jsou to kultivovaní lidé, kteří si váží této možnosti, aby utekli bídě a hladu. Akorát občas hoří předměstí tvých krásných měst nebo tam radši nikdo na pořádek ani nedohlíží. Mohu tě však ujistit, že chyba není na straně těchto mírumilovných a kultivovaných přistěhovalců, ale pouze jen a jen naše, neboť nejsme dostatečně tolerantní k jejich mentalitě a kultuře. Avšak my se polepšíme, tak jako již několikrát. A pokud ne, opět pohlédneme všudypřítomné kolektivní vině do tváře, která na nás lpí, i když za minulost nemůžeme, a tak nás zase přivede do stavu servilnosti a slabosti.

Neplač, stále zde je zrníčko ve skále, které je zdravé a klíčí. Sama víš, že po čase dokáže rozbořit i majestátní skalní masivy. Dokud bude zde alespoň jediný člověk, pln lásky a oddanosti k tobě, a schopný se za tvou záchranu obětovat, stále jsi matičko živá.

Doufejme…………..

TOPlist