Hanns Heinz Ewers

Přidal: | publikováno: 16. 02. 2012

H. H. Ewers se narodil roku 1871 v Düsseldorfu. V mládí byl členem berlínského studentského spolků Normannia. Bojoval v několika duelech, v nichž utržil mnoho jizev.Popis: http://cervenobili.cz/wp-includes/js/tinymce/plugins/wordpress/img/trans.gif

Dnes téměř zapomenutý německý spisovatel, básník a filosof byl jako jeden ze zakladatelů fantastického a hororového žánru svým významem kdysi srovnáván s A. E. Poem, R. L. Stevensonem, Gustavem Meyrinkem, markýzem de Sade nebo českým Jakubem Arbesem. A vychází z něj například H. P. Lovecraft, tvůrce mýtu Cthulhu. Nejblíže má Ewersův literární styl asi k pohádkovým příběhům E. T. A. Hoffmanna, představitele německého romantismu 19. století. Hrdinou jeho románů často bývá částečně autobiografická postava dobrodruha a cestovatele Franka Brauna, který reprezentuje jeho nietzscheovský životní postoj. Frank Braun se poprvé objevuje v knize Čarodějův učeň.

V knize Alrúna, příběh živoucí bytosti (u nás naposledy vyšla 2010) se volně inspiruje středověkou pověstí o kořenu mandragory, který se rodí ze spojení ukápnutého semene oběšencova s půdou – Matkou Zemí. Kořen mandragory sice přinese majiteli, který ho za půlnoci vykope, úspěch a bohatství, nakonec ho však zničí. Profesor Jacobten Brincken experimentuje s umělým oplodněným a na radu synovce Franka Brauna se pokusí stvořit lidskou mandragoru. Oplodní semenem odsouzence na smrt (zastupuje oběšence) prostitutku (představuje Zemi). Výsledkem pokusu je rozkošné děvče Alrúna. Z profesorovy schovanky vyroste arogantní mladá žena, jejíž vliv postupně zahubí téměř všechny muže, kteří k ní pocítí lásku, včetně profesora samého. Tato kniha byla několikrát zfilmována. Nejznámější je němá verze s herečkou Briggite Helm v titulní roli.

Dále například v novele Mamaloi zpracovává téma haitského magického kultu Voodoo. Popisuje zde krvavé rituály a víru vzniklou ze spojení katolicismu a animistických afrických kultů. Mamaloi je psána formou deníku, v němž se starý německý obchodník před sebevraždou svěřuje s historií a důsledky milostného vztahu s Mamaloi – černošskou kněžkou. Novela Pavouk je o mladém francouzském studentu medicíny, který se zamiluje do pavoučího démona.

Jako jeden z prvních se také zajímal o kinematografii. Ve scénáři k filmu Pražský student se inspiroval faustovskými legendami. Rovněž psal na téma Indie, její tisícileté kultury, zvyků a pověr. Napsal kritický esej na dílo amerického romantika E. A. Poe.

Začátek první světové války zastihl Ewerse v Americe. V USA se během válečných let snažil věnovat proněmecké propagandě a poznávání stinných stránek newyorského života. Byl rovněž v kontaktu s okultním spisovatelem Aleisterem Crowleym. Po vstupu USA do války byl poslán do internačního tábora. Po návratu z Ameriky píše román Vampýr. Frank Braun se v románu následkem nezřízeného života nakazí záhadnou nemocí, kterou může vyléčit jen pití židovské krve. Jinak se Ewers prý jako antisemita neprojevoval. Vampýr svého času veřejnost šokoval popisy sexu a užívání meskalu.

Ve dvacátých letech, poté co je vystaven častým útokům levicového tisku, se začíná hlásit k nacionalistické scéně. Je fascinován Hitlerem a jeho novým hnutím a píše román Reiter in Deutscher Nacht. Roku 1931 vstupuje do NSDAP. Na vyzvání Adolfa Hitlera píše životopis národně socialistického mučedníka Horsta Wessela, mladého člena SA zavražděného komunisty. Podle knihy byl později natočen film, který se však po zásahu Josefa Goebbelse promítal pod jménem Hans Westmar. Ewers se nevyhnul silné stranické kritice pro obskurní a sexuální prvky ve svých knihách a údajné osobní sklony k bisexualitě. Po roce 1933 mu byl zabaven majetek a většina jeho knih zakázána. Ewers zemřel v zapomnění roku 1943 v Berlíně.

Své čtenáře si Ewersovo dílo našlo i v tehdejším Československu, převážně ve spirituálních kruzích. Prvním překladatelem Ewerse do češtiny byl Karel Weinfurter.

 

TOPlist