Červenobílý redaktor Svatopluk

Přidal: | publikováno: 5. 01. 2012

Zdravím čtenáře webu Červenobílých i jeho redaktory, mezi něž se tímto skromně zařazuji. Jim též děkuji za možnost spolupracovat na tomto sympatickém projektu, který je dle mne u nás docela ojedinělý.

Věřím, že jsem stále ještě úplně neotupěl a nevzdal se ideálů, jako jsou vlast a národ. Ba naopak, v době sílící islámské hrozby na jedné straně a stále hlubší dekadence a úpadku velké části českého a evropského obyvatelstva na straně druhé, cítím stále větší potřebu dělat co jen mohu pro návrat k osvědčeným a tradičním hodnotám. Nepovažuji vlastenectví a nacionalismus za sprostá slova, tradiční rodinu tvořenou dvěma lidmi opačného pohlaví za divnou úchylku, ani snahu o zachování naší kultury za zkostnatělost. Naopak to jsou podle mne principy, které jediné nám v dnešní době mohou ukázat cestu z marastu, v němž se nacházíme. Jako už mnohokrát v dějinách…

Jméno či přezdívku Svatopluk jsem si nevybral z namyšlenosti. S legendárním knížetem se nechci a nemohu srovnávat. Svým výběrem vzdávám  této osobnosti úctu. Je mi blízká z několika důvodů.

Předně je Svatopluk symbolem moci Slovanů na území našeho státu, v jeho době jsme byli mocností, s níž Evropa musela počítat. Nemám velmocenské ambice, ale současnou vazalskou politiku představitelů země už pro odkaz vládců jako byl Svatopluk či Přemysl Otakar II. zásadně odmítám.

Svatoplukovi se tu též podařilo výrazně upevnit křesťanství v naší zemi. Tuto víru reprezentovanou katolickou církví ctím i já jako tu pravou. Jsem hříšný, dost často ve víře liknavý, ale přesto stále katolík. Tak to cítím a nevydám se na cestu pochybných heretických věrouk jen pro to, že by snad byla pohodlnější.

Svatopluk jako velkomoravský kníže je pro mne také symbolem toho, že i Morava má své místo na mapě. Nejsem poblouzněný moravský separatista a považuji se za hrdého Čecha, to mi však nebrání být i moravským (a hlavně brněnským) patriotem. A dle mého si tato historická země zaslouží uznání alespoň zemským uspořádáním respektujícím její hranice. Ne současnými pseudokraji.

Jako poslední jsem si nechal snad to nejdůležitější, co mne na Svatoplukovi přitahuje. Ano je to ona pověst o prutech, které nikdo nezlomí, dokud jsou pevně svázány. Myslím, že svornost je jedna ze základních ctností i nutností. Rozděleni padneme… Proto jsem příznivcem hledání spíše toho, co nás spojuje, než toho, co nás rozděluje. Bohužel na rozdrobené vlastenecké scéně vidím pravý opak. Právě proto považuji názorově otevřené Červenobílé za unikát v našich podmínkách.

Myslím, že už jsem napsal dost, tak snad jen stručně nastíním, čemu bych se rád věnoval na stránkách hnutí Červenobílých. Asi všemu :-). Mojí velkou zálibou je hudba, takže ji určitě pozornost věnovat budu. Záběr se bude rozprostírat od folku a country přes rock (identitární i proti komunismu), punk, oi, nějaké odrůdy metalu, až někam k dark ambientu či neofolku. Kromě hudby to snad bude i historie, rád bych napsal o některých zajímavých místech naší vlasti, občas se možná  zamyslím nad některým z nešvarů dnešní společnosti či nad něčím úplně jiným :-). Budu se těšit na shledanou.

TOPlist