Vánoční koncert Tomáše Hameta

Přidal: | publikováno: 28. 12. 2011

Na dnešek jsme nachystali ještě jeden krátký report z předvánočního koncertu Tomáše Hameta, který proběhl předminulou sobotu v Brně. Napsal jej Zapadlý Vlastenec, jak si říká autor internetového blogu patriot.bloguje.cz, který se akce zúčastnil a následně o jejím průběhu poreferoval svým čtenářům. S jeho laskavým svolením report sdílíme i na našich stránkách.

Vánoční koncert Tomáše Hameta

Už tradiční předvánoční setkání při tónech písní vlasteneckého písničkáře Tomáše Pavla Patrika Hameta se uskutečnilo 17. prosince v Brně. Z akce se už stává každoroční jistota, Hameta jsme hostili už počtvrté. Zatímco loni přijel písničkář na pozvání jihomoravské organizace sdružení Svornost, letos jej hostili Červenobílí. Poprvé ne na starém místě v Rock sport Clubu, ale v Plzeňském dvoře. Co zůstalo, byla nadmíru přátelská atmosféra, v níž se koncert nesl.

První co překvapilo po příchodu do Plzeňského dvora bylo to, že se vystoupení nekonalo v uzavřeném salonku, ale přímo v hlavní místnosti. A také velmi slušná návštěva příznivců Hametovy hudby.

Tomáš se nějakou chvíli rozcvičoval a krátce po půl sedmé mohl Adam z Červenobílých zahájit koncert. Hamet začal poněkud zádumčivějším setem z průřezu písní ze všech svých tří alb i těch, které na CD nosiči zatím nevyšly. Jako překvapení zazněla poprvé píseň Laudamus.

Vystoupení prokládal písničkář přestávkami na nějaký ten drink a popovídání s přáteli i mnohem kratšími na hledání zapomenutých textů. Ty dokázal vtipně se sebeironií okomentovat. Na nejsvižnější, ať už hudebně či textově, z Hametových písní se pak dostalo v poslední části koncertu. Zazněl bigbít Pekelná, textově jedna z nejsilnějších písní Chtěl bych jenom říct i třeba starší Hannibal ante Portas o Evropské unii. Slova „všechno nám neukradnou, my jim to dáme sami,“ myslím vystihují realitu docela přesně.

Ze všech Tomášových písní je zřetelně znát jeho velké vlastenectví i silná víra.Věta „Nenávidím Satana, ač podléhám mu denně.“ podle mne shrnuje každodenní dilemata upřímného katolíka, který o svých pochybeních ví, a upřímně jich lituje.

Po oficiálním vystoupení na mikrofon pak začala neformální část večera, kdy Hamet seděl u stolu a hrál hity ostatních autorů jako je Karel Kryl či Daniel Landa. Kdo chtěl se ke společnosti u stolu přidal, jiní pak dali přednost přátelským diskuzím s ostatními návštěvníky akce.

Koncert měl i drobná negativa. Především sál nebyl úplně vhodně zvolen. Obyčejní návštěvníci hospody totiž na ty, kteří přišli za hudbou, nebrali ohled a svojí mnohdy hlučnou zábavou rušili. Když pak Hamet zpíval trochu hlasitěji, provozní ihned ostře požadoval ztlumení. Ten pán byl vůbec celý večer velmi protivný. A to i přesto, že měl v podniku padesátku lidí navíc, kteří pili a jedli a udělali určitě nezanedbatelnou útratu.

Naopak výrazně pozitivní byla už tradiční přátelská atmosféra v jejímž duchu se koncert nesl. Staří přátelé a dokonce i staří nepřátelé se společně bavili a nebyl jediný problém. Šlo hlavně o to co nás spojuje a ne to co nás rozděluje. A tak to má (nejen) v době adventní být.

Náš videoreport: ZDE.

 

TOPlist