Korbikula asijská (Corbicula fluminea)

Přidal: | publikováno: 18. 11. 2011

Tento drobný, jen 5 cm měřící vodní mlž (obr. 1), jehož výskyt je od roku 2000 prokázán i u nás (v Severní Americe již od první poloviny dvacátého století) vyniká především svojí neobvyklou strategií rozmnožování. Přes svoji nenápadnost působí masivní problémy především v továrnách, kde korbikuly díky přemnožení svými lasturami doslova ucpou potrubí chladícího zařízení a stejného efektu dosahují také ve vodních elektrárnách či zavlažovacích kanálech.

obr. 1

V tělech korbikul najdeme obojetnou pohlavní žlázu ovotestes (jedná se tedy o hermafrodity), kde se vedle vajíček produkují současně také spermie. Pokud tento mlž nenajde vhodného partnera (stejného či příbuzného druhu), oplodní si vajíčka sám. Vzniklá larva pak pobývá nějakou dobu v žábrech mateřsko-otcovského organismu jež po čase opouští. Zajímavostí však je, že výsledná genetická informace nového potomka je získána pouze ze spermie, nikoli už z vajíčka (výjimky budou popsány níže). Tento způsob rozmnožování se nazývá androgeneze. Spermie korbikuly zaujme dvěma bičíky (obr. 2) a vybavena je také dvěma sadami chromozomů (stejně jako její vajíčko) a neliší se tedy od tělní buňky (připomeňme, že běžně je spermií či vajíčkem přenášena pouze jedna sada chromozomů – je tedy haploidní, jejich splynutím vzniká buňka nesoucí dvě sady chromozomů – buňka diploidní). Po oplození se ve vajíčku korbikuly tísní hned čtyři páry chromozomů. Dědičná informace vajíčka je tedy vyloučena. Výsledný jedinec je pak kopií toho z rodičů, jež do oplození vnesl spermii a z vajíčka mu zůstává pouze mitochondriální DNA*.

Androgeneze umožňuje korbikulám oplodnit také vajíčka příbuzných druhů, aniž by vznikl mezidruhový hybrid**.  Spermie vajíčko zcela ovládne, přičemž se vylíhne jedinec Corbicula fluminea (podobně jako gynogeze Karasa stříbřitého (Carassius auratus), jehož samice se rozmnožují i s ostatními kaprovitými rybami bez mezidruhové hybridizace). Jediným zbytkem pak opět zůstává pouze mitochondrie cizího druhu.

obr. 2

Ne vždy je však genetická informace vajíčka plně vyloučena a zárodek pak výjimečně zdědí i něco po matce. V ještě vzácnějších situacích se může jednat o gen či skupinu genů, jež jsou pro nový organismus výhodné – dochází tedy k horizontálnímu přenosu DNA***.  Možná že právě díky těmto schopnostem je invaze korbikul do cizího prostředí tak úspěšná.


* Mitochondiální DNA – Je DNA obsažená v mitochondrii (buněčné organele, jakési „elektrárně“ buňky) mimo jádro (nucleus) buňky. Ve většině případů (například i u člověka) se dědí po matce.

** Hybrid – Kříženec.

*** Horizontální přenos DNA – Přenos genetické informace nedědičným způsobem, DNA je přenášena i mezidruhově, například začleněním DNA virů do genofondu dalších organismů.

Příspěvek byl publikován v rámci seriálu Zajímavosti ze světa přírody.

TOPlist