Karel Pavlík

Přidal: | publikováno: 29. 09. 2010

Na dnešek jsem si pro vás připravil povídání o zapomenutém a nedoceněném odbojáři Karlu Pavlíkovi.

Karel Pavlík se narodil 19. října 1900 v Hradových Střimelicích (okres Český Brod) v učitelské rodině. Mezi lety 1911 až 1915 studoval na měšťance a poté absolvoval učitelský ústav. Po krátkém učitelování působil jako státní úředník. V roce 1920 byl odveden na vojnu, to změnilo celý jeho dosavadní život. Vojsko ho okouzlilo natolik, že se na vojně přihlásil na Vojenskou akademii v Hranicích na Moravě. Byl přijat a v roce 1923 ji dokončil. Nastoupil k hraničářskému praporu v Děčíně, z kterého byl přemístěn do Prahy. Pomalu, ale jistě postupoval vzhůru vojenskými hodnostmi, až byl v roce 1932 povýšen na kapitána. V roce 1933 byl přemístěn z Prahy k „Slezskému pluku“ do Frýdku-Místku. Přemístění z Prahy do Místku bral Pavlík jako trest, pokusil se neúspěšně intervenovat ve svůj prospěch u ministerstva národní obrany a parlamentu. I přes tento nezdar se Pavlík snažil na sobě pracovat a byl stále velitelem roty.

Psalo se datum 14. března 1939. Němci vstupují do republiky ještě dříve, než začaly rozhovory mezi Emilem Háchou a Adolfem Hitlerem. Nacisté se obávali možnosti obsazení ostravsko-karvinského revíru Polskem. K večeru Němci vstoupili do centra Místku. Část jednotek obsazovala město, druhá pokračovala dál. Právě tato část byla zastavena u Czajánkových kasáren, kde sloužil Karel Pavlík. Kolem kasáren nejprve projelo několik motocyklů. Zanedlouho přijeli osobní a nákladní automobily. Z nich vylezli Němci. To již poznali strážní a začalo se střílet. Již při prvních výstřelech vyběhli vojáci pod vedením kapitána Pavlíka. Vojáci měli v kasárnách jen málo zbraní a ještě méně nábojů. Němci stříleli protiletadlovým dělem. Našim vojákům postupně došly náboje, museli se vzdát a do kasáren vtrhli Němci. Zde se ukázaly vojenské schopnosti kapitána Pavlíka, zatímco Němci měli minimálně 15 mrtvých (údaje se zde různí, německou stranou bylo uvedeno i 21 mrtvých, nicméně tyto ztráty nebyly nejspíše způsobeny jen bojem u Czajankových kasáren), na naší straně byli jen 2 lehce zranění.

Okamžitě po mobilizaci začal Karel Pavlík působit v ostravské skupině „Za vlast!“, která pomáhala přesunu čs. vojáků do zahraničí. Následně vstoupil do pražské vojenské odbojové organizace „Obrana národa“. Byl jedním ze spolupracovníků kapitána Václava Morávka a Ladislava Vaňka. Po atentátu na Heydricha (Pavlíkova účast na něm byla sporná) byl Vaněk zatčen gestapem a Pavlík Němcům zatím unikal. Jednou se však Pavlíka podařilo nalákat na schůzku s Vaňkem. Při schůzce se na něj vrhlo gestapo v civilu a byl zatčen. Po několika výsleších a mučení byl převezen do koncentračního tábora Mauthausen, kde byl nakonec 26. ledna 1943 popraven ranou do týla. Po válce byl in memoriam povýšen na majora. Symbolicky je pohřben v Kostelci nad Černými Lesy.

Karel Pavlík je jeden z mnoha odbojářů, na které se už dávno zapomnělo. 28. října 1999 byl Pavlík prezidentem republiky vyznamenán medailí za hrdinství.

TOPlist