Nevěra

Přidal: | publikováno: 31. 10. 2011

Když se zmíní slovo nevěra, většina jedinců nastraží ucho a jakoby fascinovaně poslouchá, kam se bude toto téma dále ubírat. Není se čemu divit, toto banální slovíčko v sobě skrývá jistý druh ohrožení v oblasti našeho mnohdy rutině vedeného života. V podstatě si sami bouráme vybudované hodnoty a šlapeme po důvěře osobám, které jsme sami dobrovolně učinili nebližšími.

Co přesně tedy za nevěru považovat?  Existuje nějaká definice nevěry? Co je příčina a co je důsledek?

„Láska je nejsložitějším problémem života. Jeho nejlehčím vyřešením je nevěra.“

André Gide

Popis nevěry jako takový zřejmě neexistuje.  Každý člověk má svůj vlastní „práh dráždivosti a citlivosti“. Co někdo vidí jako neodpustitelný prohřešek, to jinému přijde vzrušující, uvolněné, free a už se nepozastavuje nad tím, že se stále jedná jen a pouze o podvod.

Mnozí z nás by si v tom chtěli udělat jasno. Nastavit si určitou hranici.  Řídit se určitým vzorem, či šablonou, podle které by nechali plynout svůj život a rovněž život partnerův. Zaškatulkovat, co je společensky přípustné a co není. Je dokázáno, že člověk ve většině případů tíhne k řádu, k určitému uskupení pravidel. Ale co se smí a nesmí u nevěry?

Nespočetné výzkumy potvrzují, že dokonce muži sami sebe kriticky hodnotí jako pokolení nevěrné, polygamní, cizoložné a mravně uvolněné, naproti tomu ženy se považují za věrné, monogamní a sexuálně oddané. Z tohoto zjištění jasně vyplývá, že žena se spíše přikloní k slabší formě tělesné nevěry, jako je líbání, hlazení a mazlení. Bohužel to propojuje často s city, což v konečném důsledku může mít naprosto destruktivní dopad na vztah.  Muž oproti tomu nemá potřebu tvořit citovou vazbu, ale ovšem po fyzické stránce si nevěru užije se vším všudy. Po vzoru když už, tak už a proto pořádně, dosahuje svého momentálního uspokojení a poté se většinou jako zkrocený beránek věrně navrací ke své právoplatně evidované ženě.

Ať už chceme nebo ne, každý se s nevěrou setká. Buď jako nevěrný versus nevěrná, nebo jako strana podvedený oproti podvedená, případně kombinací těchto dvou. Nevěra je v partnerských vztazích na celém světě nejvíc diskutované téma. A každý jedinec naivně doufá, že ho mine alespoň na vlastní kůži.

Našim tolerantním přístupem a jakýmsi zvráceným nadhledem na věc, si sami kopeme v tomto směru hrob. Heslo – zatloukat, zatloukat a zatloukat, je sice mnohokrát jediná záchrana před úplným krachem vztahu dvou osob, ale taky je to nejšpinavější ututlání vlastní slabosti.  Kdyby každý smilník vložil tolik energie, co vkládá na zametení stop po chvilkách vášně, do porozumění, komunikace a pochopení svého vyvoleného objektu, zřejmě by udělal mnohem lépe. Vymlouvat se, že k nevěře došlo vlivem odloučení, náhody, dohody, alkoholového opojení, pomsty, zvýšení si sebevědomí, řešení vlastních problému a tak dále, je jen opěrná hůl pro zbabělé chování každého z nás.  Je přirozené, že když ve vztahu přejde období zamilovanosti a milostné fascinace začne se v hlavě rodit touha zkusit něco nového a neokoukaného. Ale zde je nutno si uvědomit, že nevěra není řešení partnerského problému. Je to jen řešení vlastních potřeb.

Nyní je asi namístě se pozeptat. Má racionálně myslící člověk v dnešní nejisté době zapotřebí podrážet a trápit ty, jež se s námi prodírají často už tak složitým životem? Přidělávat jim a mnohdy i celé již založené rodině další starosti? Chce riskovat, že jedním neuváženým chováním ohrozí zázemí a bezpečí svých vlastních dětí?

Myslím, že na tyto a mnohé další  otázky by si každý člověk měl odpovědět ještě mnohem dřív, než spustí lavinu událostí, které má jen on šanci zastavit. I dnes totiž existuje spousta možnosti jak nad nevěrou zvítězit a odejít s vnitřním bojem jako morální vítěz, a ne jako fyzický uspokojený pokrytec…

TOPlist