Arnošt Hrad

Přidal: | publikováno: 9. 09. 2010

Na dnešek jsem si pro vás připravil článek o životě Arnošta Hrada. Tímto článkem bych rád nastínil osudy málo známého četaře čs. armády, příslušníka osádky pohraničního pěchotního srubu K-S 14, který po smutných mnichovských událostech spáchal v říjnu 1938 sebevraždu.

Dětství a dospívání:

Arnošt Hrad se narodil 5. dubna 1914 v rodině pražského obuvníka. Svoje dětství strávil převážně doma v Bohnicích, společně se svými třemi sourozenci. Po absolvování obecné školy se vyučil číšníkem. Spokojený s představou povolání však příliš nebyl, toulal se Prahou a přemýšlel o své budoucnosti. Arnošt dorostl do mládeneckých let právě v době celosvětové hospodářské krize. Různé potíže a nenaplněné představy o studiu byly předzvěstí jedné z těžkých životních zkoušek, které jej čekaly.

Vojenská služba:

V roce 1936 byl odveden do čs. armády a nastoupil službu u 4. roty pěšího pluku v Litoměřicích. V roce 1937 úspěšně ukončil důstojnickou školu, poté sloužil jako velitel stráže a velitel družstva u 1. strážní roty Strážního praporu III v Králíkách. Jeho vojenská služba neměla jednoduchý průběh. Měl spoustu zdravotních problémů, mimo jiné náhlé onemocnění katarální žloutenkou. Z nemocnice byl propuštěn až v listopadu 1937 a V dubnu 1938 byl povýšen na četaře. Sebevražedný říjnový den se pomalu blíží…

Poslední cesta Arnošta Hrada:

Obec Králíky, náležející do oblasti tehdejších Sudet, byla dlouhodobě pod politickým vlivem Sudetoněmecké strany Konráda Henleina. V případě Arnošta Hrada je však nutné zaměřit se především na činnost Hraničářského pluku 6, který měl působit na Králicku a Jesenicku. Vojáci pluku byli podrobeni zvláštnímu výcviku pro obranný boj v opevnění, a také střežili linii opevnění na pomezí Čech a Moravy.

V rámci předmobilizačních opatření byl dne 22. září vyhlášen systém ostrahy hranic a krátce na to byla nařízena úplná bojová pohotovost v opevnění. Vojáci v Králíkách byli odhodláni s neokázalou rozhodností splnit svůj obranný úkol. V září svolal štábní kapitán Medek celou dvanáctou hraničářskou rotu, aby seznámil vojáky (včetně A. Hrada) s rozkazem velitele pluku. Vývojem dalších politických událostí byla dne 28. září 1938 svolána do Mnichova konference velmocí Německa, Francie, Anglie a Itálie a došlo k osudné dohodě o odstoupení pohraničního území českých zemí Německu. Zástupci čs. vlády nebyli na jednání vůbec vpuštěni. Prezident Beneš následně dohodu, která měla pro republiku katastrofální důsledky, přijal. Vojáci, včetně Arnošta Hrada, byli tímto rozhodnutím naprosto šokováni.

V důsledku těchto událostí byl sklíčený Arnošt Hrad rozhodnut opustit tento svět. Dne 1. října 1938 začal psát své dopisy na rozloučenou mamince, veliteli a kamarádům. Večer, dne 3. října 1938, byl objekt v Králíkách vyklizen a vojáci nakládali zbytky materiálu určené k odvozu. Náhle se ve srubu ozval výstřel. Vojáci přispěchali do objektu, aby zjistili, co se stalo. Na chodbě nalezli ležícího četaře Arnošta Hrada, který se pokusil o sebevraždu postřelením pod srdce služební pistolí. Zraněný četař ještě krátce s vojáky komunikoval. Na místo dorazil i velitel roty Leopold Medek. Po převozu do nemocnice Arnošt krátce před půlnocí umírá.

Pohřeb:

Arnošt Hrad byl pohřben v rodinné hrobce dne 10. října 1938 v Praze-Bohnicích. Vojenský pohřeb proběhl tehdy za účasti vojáků Náhradního praporu Pěšího pluku. V den Hradova pohřbu skončilo obsazování Sudet německou armádou. V tu chvíli byly již karty rozdány.

Závěr:

Z dnešního pohledu se těžko posuzuje čin četaře Arnošta Hrada, byl to však bezesporu muž, který se držel hesla: Neprojdou!

Pro více informací o životě Arnošta Hrada doporučuji návštěvu Muzea K-S 14 „U Cihelny“ v Králíkách, kde jeho příběh končí. Z literatury pak knihu od Richarda Sichy: Četař Arnošt Hrad, příběh z pohraničí. Z této knihy jsem čerpal informace při psaní tohoto článku.

TOPlist