Španělský deník a Zrození revolucí

Přidal: | publikováno: 2. 09. 2011

Fragmenty z nevydaných spisů „posledního lancknechta“, knížete Bedřicha Schwarzenberga (* 1799, † 1870), nazvané Španělský deník a Zrození revolucí, jsou zcela unikátním dílem, které bych rád ve stručnosti představil. Úvodem považuji za podstatné zmínit i jméno jejich editora, jímž je lancknechtův pravnuk a otec současného ministra zahraničí, Karel VI. Schwarzenberg.

Celý název útlého – přesto velmi cenného – spisu zní: Lancknechta Bedřicha Schwarzenberga Španělský deník a Zrození revolucí. S podtitulem: Fragmenty z jeho Předpotopních ústřižků fidibusů, Ústřižků fidibusů po potopě, Cestovní knihy, Papírů vysloužilého Lancknechta, Vzpomínek na Alžír, Cesty na východ, loveckých výletů a rukopisných poznámek, které vybral a přeložil Karel Schwarzenberg. Předmluvu napsal Josef Pekař. Druhé podstatně rozmnožené vydání v knihách Řádu vydal Ladislav Kuncíř v Praze 1937.

Spis je rozdělen na dvě části. První, nazvaná Španělský deník, pojednává především o Lancknechtově vojenské kampani v době karlistických válek, při nichž bojoval na straně legitimistů (Dona Carlose). Zrození revolucí je pak výběrem fragmentů komentujících v první řadě politické události především ze 40. a 50. let 19. století.

Samotné dílo je prolnuto řadou poznámek a komentářů editora, takže, jak v předmluvě dodává historik Pekař, vypovídá hodně i o jeho osobnosti. Karel VI. nezapomněl ani na dobové ilustrace, na nichž můžeme mimo jiné spatřit lancknechtovu hůl s karlistickou šavlí, mapu jeho cest nebo sídlo orlické větve rodu.

Ukázka ze Španělského deníku:

Bordeaux 7. září

Tak jsem šťastně unikl francouzské policii a jen nejdivnější náhodou již tak blízko u cíle, byl bych jí zde skoro padl do rukou. Prefekt totiž při čtení jména uvedeného v pasu, vykřikl prý: „Ach vida!“ a připojil, že pas a označený v něm muž je již udán jako podezřelý a majitel že se mu ihned musí představiti. Odebral jsem se příštího jitra do neblahé úřadovny.

Prefekt mne přijal a zeptal se dosti ostře na jméno a povolání. Wolf, obchodník s vínem z Prešpurku. – „Neznáte-li náhodou pána z vašeho kraje, jenž slouží jako generál ve vojsku nápadníka? – (Teď jsem se začal trochu obávat). Má jméno uherské nebo polské (*Vskutku české), ale zde cestuje vždycky pode jménem „Wolf“, a vy jste označen týmž jménem!“ (To už mi byla věc jasnější. – Kníže Lichnovský, brigádník ve službách nápadníkových, náhodou užil jména mnou zvoleného!) „Nejste to například vy?“ vyrazil nyní se svým podezřením! – S úsměvem jsem se odvolal na popis knížete Lichnovského. „Stár: – pětadvacet let.“ Pohleďte, pane prefekte, ač si lichotím, že jsem dost dobře zachován, přiznáte sám, že nárok na dvacátý pátý rok by byl spíše odvážný! Prefekt s úsměvem četl dále: „Jizva na tváři,“ – Šrámy, jež nosím, nejsou na tváři, pan prefekt mi dovolí, abych mu je ukázal, tím, že se zbavím šatstva, a s tím jsem se chystal uvésti se ve stav adamitského parádního roucha. – „Ne, obličej mi stačí,“ mínil onen, „postava štíhlá a vznosná,“ já poukázal na svou ramenatou, tělnatou figuru, jež se nepředstavovala jako rusalka – vlasy kučeravé – malý černý knírek“ – já kroutil svůj rudý knír mezi prsty! Teď přesvědčen pohodil prefekt pasem „toť zřejmo, to je nedorozumění! Ten generál Karlistů ať náhodou ať úmyslně užil vašeho jména, pane, a můžete si blahopřáti, že ten omyl byl vysvětlen, neboť byste byl měl spoustu obtíží. Ti zlořečení povstalci, ti chlapi, kteří se nechtějí podrobit rozumné vládě, – kteří nechtějí býti svobodni, – nízcí otroci, kteří vší silou odrážejí vzdělanost se zbraní v rukou, a myslí si, že je necháme nezávislými v jejich horách, – přicházejí nás obtěžovat, znepokojují hranice, a bohužel nacházejí leckdy, ba často, pomoc a přispění od baskického obyvatelstva a francouzských legitimistů na této straně Pyrenejí. Vlastně vy, pane, vyhlížíte příliš rozumně, než abyste upadl do těch potřeštěností!“ –

Ukázka ze Zrození revolucí:

Fouché a Fouchéové

Ztrávil jsem několik dní četbou Fouchého pamětí, a již dávno jsem nečetl nic, co by mne více zajímalo. Jak chytře dovedl tento mazaný podvodník oklamati postupně veškeré vládní útvary a využitkovati jejich sklonu k dosažení svých vlastních sobeckých účelů, k ukojení svých hlavních vášní, panovačnosti a chamtivosti! – A přece, jak chytře se umí v svých památnostech stavět a přesvědčovat, že byl postupně jakobínem – girondistou – thermidorovcem – napoleonovcem – a bourbonovcem – pak opět jakobínem, a to všecko z čistého přesvědčení! – Ostatně neumí Fouché skrýti své nenávisti proti bojovníkům Vendée, těm v své prosté velikosti, v své rytířské oddanosti tak skvělým, nesmrtelným hrdinům. Je vidět, že se mu protiví každá otevřená, vojenská síla – každá přímá cesta. Tu nemohl již působit, tu končilo jeho umění! – Je těžko ošáliti sofismatem toho, jenž je rozhodnut nasadit svůj život – a kde znějí slova z olova a železa, umlká hrdinství a výmluvnost klubů anebo působí leda směšně.

Ve svých pamětech vyslovuje řešení záhady všech revolucí, pravě: „bylo na čase, aby strom svobody konečně přinesl vydatnější plody pro ty, kteří jej sázeli a pěstovali!“ – Toť nejdůležitější a nejnezměnitelnější přiznání všech revolucionářů.

 

Španělský deník a Zrození revolucí je ojedinělou publikací myšlenek zapomenutého kavalíra a pro svůj velký přínos a nadčasovost (zejména v druhé části knihy) by neměla zůstat zapomenuta. Stejného názoru bylo i nakladatelství Svatojánské dílo, v němž byl reprint z druhého rozšířeného vydání (r. 1937, prvně 1934) vytištěn v roce 1992.

Můžete si jej tedy zakoupit např. ZDE.

TOPlist