Jednorožec

Přidal: | publikováno: 18. 07. 2011

První zmínky o jednorožci jsou téměř stejné jako ty poslední. Čtyři sta let před naším letopočtem napsal Ktésiás, řecký historik a lékař Artaxerxa Mnémona, že v královstvích na území Hindustánu žijí velmi rychlí divocí oslové s bílou srstí, purpurovou hlavou, modrýma očima a jedním ostrým rohem na čele, který je u kořene bílý, uprostřed černý a na špici červený…

Středověké bestiáře nás poučují, že jednorožec může být chycen nevinnou dívkou. Poslyšme, jaký návod dává Physiologus Graecus: „A nyní jak ho chytit. Proti němu se posadí dívčina, jednorožec jí ulehne do klína, panna ho láskou k sobě vine  a nakonec ho odtáhne do královského paláce.“

Jedna Pisanellova medaile a mnoho slavných tapisérií dokládají tento triumf, jehož alegorické významy jsou očividné. Jednorožec představuje současně Ducha svatého, Krista, rtuť i zlato. V díle Psychologie und Alchemie (1944) podává C. G. Jung dějinný rozbor těchto symbolů… Leonardo da Vinci připisuje náhlé podlehnutí jednorožce jeho vlastí smyslnosti: ta způsobuje, že zapomíná na svou divokou povahu a uvelebuje se na klíně panny. A tak je lovci polapen.

Úryvky textu jsou z knihy Fantastická zoologie od argentinského autora Jorge Luise Borgese.

Má kresba zobrazuje toto fantastické zvíře ze starých časů v podobě bílého koně s rohem na čele, který se zjevil uprostřed černé noci jako symbol revolty proti modernímu světu.

TOPlist