Žalm opuštěného

Přidal: | publikováno: 23. 06. 2010

 

 

Ty stojíš při mně, když jsem tak sám,

když jsem tak bídný a opuštěný!

Ty se mnou Jsi, když trápení mám

a životem bloudím unavený!

Jen Ty mne slyšíš a vidíš můj žal,

jen k Tobě spěchám v této chvíli,

vždyť cesty své jsem nedošel

a všichni mne v bídě opustili – –

Ty stojíš při mně v trápení mém,

bych k smrti nekles’ pod ranami

v tom světě širém, nevlídném,

kdy jsme tak sami, strašně sami –

Jen Ty mne znáš a dáváš žít

ubité duši v naději vzňaté,

bych směl se k Tobě pomodlit.

a sepnout ruce mozolnaté – – –

Vím, nejsem hoden setřít prach

s opánků Tvých a řízy světlé,

chudý jsem poutník a chudý brach

a otčiny neznám rozekvetlé –

a přece volám, přece Tebe prosím,

Jenž věrné svoje nikdy neopouští:

dej, ať v své hrudi lásku k Vlasti nosím,

bez níž by život hrobem byl a pouští! – –

– – – –

M. B. Stýblo

Sepsáno dne 4. srpna 1946

Publikováno ve sbírce Hrst rodné země (1947)

TOPlist