Před velkým úklidem

Přidal: | publikováno: 9. 03. 2011

Do poezie jsem dnes vybral Stýblovu báseň Před velkým úklidem. Tak jako v nešťastném 38. roce, kdy básník tyto verše sepsal, by se báseň s drobnými úpravami jistě hodila i dnes. Košťata snad ještě máme, horší to bude s tou národní armádou – tu můžeme zesnulému básníkovi jen se smutkem v očích závidět. Nezbývá než hledat nové Hérakly, odhodlané vymést onen Augiášův chlév… Snad jednou.

Dvacet let hymny na Západ jsme pěli,

až nám ten bochník rozkrájeli!

Dvacet let každé naše hnutí

řvalo svá hesla do zblbnutí,

věrno té staré frázi kleté:

Rus je s námi, kdo proti nám,

toho Francouz smete! –

A také nás smetli! Přišel ten,

jenž čekal, tvrdě připraven –

a národ čekal, po tak hrozném boji

že v věrné lásce navzdor všem se spojí –

Ah – což jsme už tak prosákli partajnickým jedem,

že se sjednotit už nedovedem‘ ?

Což už národní věc u nás tak je dobita,

že nedovedem‘ zrušit koryta

a postavit se jednolitou hrází

proti vlkům bez křiku a frází?

Hle – naši hoši do sledního dechu

s nadšením šli rodnou bránit střechu!

Jak boží vojsko, jako česká lvice,

šli s českou písní naše na hranice

a když, opuštěni všemi, nečekaně

své s tichým pláčem odložili zbraně,

by chopili se krumpáčů a lopat,

voláme: Hoši, do práce! A kopat,

až zrezivělé vypadají panty!

Máme tu partaje a koryta,

máme tu cizí emigranty,

pořád své staré české hřbety

před cizím šmokem hrbíme

a to, co jinde vypráskali,

my v Republice krmíme! –

Motyky máme! Lopaty máme!

Opřeni česká o vrata,

voláme, vojáci této země:

Dejte nám, páni – košťata!

Max B. Stýblo

Publikováno ve sbírce Nedej zahynouti… (1938)

TOPlist