Já vyšel z chrámu… (Své matce)

Přidal: | publikováno: 4. 04. 2010

Já vyšel z chrámu, syn člověka,

smrtelné nic a přece dítě boží –

V mém srdci Pravda žhnula odvěká,

staletých modliteb zasutý čas,

v něm kvetlo bodláčí, trní a hloží,

v něm žalmem pastýřů promluvil hlas

a pod šerou klenbou jak v dálce nekonečné

hořelo Světlo věčné – – –

Já vyšel z chrámu a jako stín

za mnou šla milost a chranná ruka – –

To Bůh šel se mnou, Hospodin,

světelný oblak bílý, svatý,

jenž jitrem lehá v smavá luka

a duhou krášlí kotouč zlatý,

šla se mnou Píseň, ozev sladký,

šla se mnou píseň mrtvé matky – – –

Maminko, já tě oplakal,

by’s dál v mém srdci slavně žila!

Já bídu světa na se vzal,

by tvoje láska promluvila!

A cítím, kterak oči tvoje

jak zářně, dobré hvězdy planou

a slyším, drahá matko moje,

tvé tiché, sladké „Na shledanou“ – – –

Max B. Stýblo
publikováno ve sbírce Zářivý den, v Praze r. 1944

TOPlist