Píseň svobody

Přidal: | publikováno: 20. 03. 2010

Zveřejňuji další báseň mého oblíbence Maxe B. Stýbla. Báseň s názvem Píseň svobody napsal Stýblo přímo prorocky. 6 týdnů po jejím publikování došlo k odtržení našich pohraničních území, podpisem Mnichovské dohody v noci z 29. na 30. září. Báseň byla sepsána pro noviny Národní republika (tehdy už nezávislého vlasteneckého týdeníku) a publikována dne 14. srpna 1938.

Píseň svobody!

Zmučené oči chalup krvavý rozžal západ
Velikého Očekávání. – Přicházeli mrtví
k rodným prahům, stíny se kladly
horoucím objetím ku božím mukám,
mámy se chvěly podivným citem
v mlhavé noci, jak chlapi paže by rozpjali,
v radostném návratu z bolestné cesty –
Zbloudili v Nenávratno, s kajícím srdcem
své kosti nesli v rodnou zemi,
vojácké písničky pod sešlým batohem
a rzivým bajonetem,
všichni ti chlapi, vyrváni půdě
a bolestným mámám v onen čas,
kdy cizí žandarm rozkaz dones’
pod nízkou střechu domova:
Aby šli bojovat za císaře pána,
aby šli krvácet a umírat
na všechna jatka kontinentu,
na souši, na vodě, ve vzduchu,
za cizí zájmy, cizí krev!
Zmučené oči chalup krvavý rozžal západ
Velikého Očekávání – Svoboda se rodila
v otrocké zemi, plné bídy a světla!
A uragan opojení šílel nad horami,
ječely řeky a zpívaly bystřiny
den klesal v řevu všeočistné bouře,
jež rvala trůny, bila cizí v leb,
v jedinou Píseň rozžala se země
po čtyřech letech Mlčení,
by vešla v Ráno, Bohem požehnané
a silné vírou Národa – – –

*

Veliký Dne, jenž dal jsi věrným sílu
a slávy zář! Buď učitelem příštím,
až slední voják z velké vojny padne
pod ranami proklínaných let!
Ty nezapomeň, krev jenž otcův nosíš,
slovanskou krev a mužný jejich vzdor!
Stůj v bdělé stráži nad svou rodnou zemí,
měj věrnost Chodska, tvrdost českých hor!
Braň svobodu si, za kterou se bily
nejčistší paže synů Čechie!
Cti prapor svatý, červený a bílý,
pod kterým mřely otců legie!
A kdyby cizí v odvěké své zlobě
ti začal půdu z rodné země rvát,
buď hotov zemřít v každé žití době
za Republiku, svobodný svůj stát!

TOPlist