Apoštolové

Přidal: | publikováno: 23. 12. 2010

Byli to lidé prostí, jako jsme my. Pracovali na polích, rybařili, žili své všední životy. Pak přišel Ježíš Kristus, oslovil je a oni všeho zanechali a vydali se s ním na cestu, protože věděli, že on je Bůh.

Učili se od Krista, naslouchali mu, dostali tak cenné dary moudrosti i léčitelství. Když Kristus vstoupil na nebesa, svatí apoštolové se vydali do světa hlásat evangelium, šířit víru a pomáhat lidem. Mocní císařové a jejich nohsledové je počali pronásledovat a mnoho jich (a jejich následovníků) povraždili. Přesto víra zůstala uchována. Císařové Nero (54-68), Domitianus (81-96), Traianus (98-117), Hadrianus (117-138), Marcus Aurelius (161-180), Septimus Severus (193-211), Maximinus Thrax (235-238), Decius (249-251), Valerianus (253-260), Aurelianus (270-275) a Diocletianus (284-305) vedli to nejbrutálnější vyvražďování křesťanů v třísetletém těžkém údobí ilegality církve. Ale Bůh neopustil svůj lid, neboť po staletích útlaku se prakticky ze dne na den stalo křesťanství oficiálním náboženstvím v římské říši, když se císařem stal Konstantin Veliký roku 306. Víra, kterou nám posilnil svým příchodem Ježíš Kristus a jeho apoštolové, mohla být konečně beztrestně vyznávána.

Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něj věří, nezahynul, ale měl život věčný. Jan 3, 16

Svatý Šimon Petr

Šimon byl bratrem apoštola svatého Ondřeje, společně se živili rybolovem na Galilejském jezeře. Když je Ježíš Kristus spatřil, pravil jim: ,,Pojďte za mnou a učiním z vás rybáře lidí.“ (Marek 1, 17). Oba se vydali za Kristem a stali se apoštoly (z řec. ἀπόστολος apostolos poslaný, lidé vyslaní Ježíšem k hlásání evangelia). Jelikož mezi apoštoly byl ještě jeden Šimon (Kananejský), Šimona, bratra Ondřejova, přejmenoval Ježíš na Petra (aramejsky Kéfa – skála – ,,a na té skále zbuduji svou církev a pekelné mocnosti ji nepřemohou. Tobě dám klíče od nebeského království… Matouš 16, 18-19“). A tak se stal svatý Petr po nanebevstoupení Ježíše prvním papežem. Příhoda, kdy svatý Petr třikrát zapře Ježíše než kohout zakokrhá, je krásným symbolem pro pozdější vysoké církevní hodnostáře a zejména papeže, nejsou totiž neomylní, mohou se rozhodnout špatně, avšak Bůh je za jejich chyby nezatratí.

Ze Skutků apoštolských se dovídáme o činnosti svatého Petra. Pokřtil prvního pohana (tedy člověka nežidovského původu), uzdravoval nemocné a raněné, své misijní cesty vedl do Antiochie i do Říma. Jeho dopisy věřícím se uchovaly v Písmu svatém. Když byl svatý Petr odsouzen k smrti, nejprve utekl, avšak cestu mu zkřížil Kristus. Petr se jej zeptal: ,,Domine, quo vadis?“ (Pane, kam jdeš?) a Kristus mu odvětil, že se jde nechat podruhé ukřižovat. Svatý Petr se zastyděl, přijal svůj úděl, vrátil se a byl římskými vojáky ukřižován. Jelikož nechtěl být svatý Petr z úcty ukřižován jako Kristus, Římané jej ukřižovali hlavou dolů. Stalo se tak mezi lety 64-69 po Kristu.

Svatý Ondřej

Hlásal evangelium v Malé Asii, Skýthii a Řecku. Konal zázraky, vyháněl ďábla, léčil nemocné. Když vyléčil ze smrtelné nemoci manželku místodržícího Egea z řeckého Patrasu, šťastná žena přijala křesťanství, za což Egeus odsoudil svatého Ondřeje k trestu smrti. Svatý Ondřej byl pak ukřižován na nezvyklém kříži tvaru písmene X. Tento svatoondřejský kříž se dnes nachází na vlajkách Burgundska, Skotska a samozřejmě Velké Británie.

Svatý Jakub Větší

Podobně jako svatí Petr a Ondřej i svatý Jakub Větší (Starší, Zebedeův) a jeho bratr svatý Jan rybařili u břehů Galilejského jezera. Spolu se svatým Petrem a svatým Janem byl svatý Jakub Větší přizván k Proměně na hoře Tábor (kde Kristus rozmlouval s Mojžíšem a Elijášem a hlas z oblaku Ježíše nazval milovaným Synem) a k trýznivému čekání na utrpení a umučení v Getsemanské zahradě. Misii vedl svatý Jakub Větší v Jeruzalémě, Samařsku a dle legendy i ve Španělsku. Byl sťat mečem v Jeruzalémě vojáky židovského krále Heroda Agrippy v letech 43 či 44.

Svatý Jan Evangelista

Byl jedním ze 4 evangelistů, kteří nám popsali působení Krista na Zemi a jejich dílo bylo začleněno do Bible. Ze všech apoštolů byl nejmladší, symbolicky v umění je vyobrazován jako bezvousý, díky čemuž si jej autor brakové literatury Dan Brown na obraze Poslední večeře Páně spletl se svatou Máří Magdalénou. I v Bibli je nazýván svatý Jan Evangelista miláčkem Páně, neboť jej Ježíš Kristus vřele miloval, jako nejmladšího ho pozval na horu Tábor i do Getsemanské zahrady, při poslední večeři Páně směl sedět po Ježíšově pravici. Jako jediný z apoštolů svatý Jan doprovázel Ježíše až na Golgotu, kde setrval vkleče pod jeho křížem. Když byl svatý Jan Evangelista poslán do vyhnanství na ostrov Patmos, dostalo se mu vidění, s jehož interpretací si i největší teologové marně lámou hlavy. Toto vidění Jan zapsal a dal mu název Apokalypsa (jinak Zjevení svatého Jana). Není jisté, zda je popis soudného dne v Apokalypse myšlen pouze symbolicky či realisticky. Také je svatý Jan autorem tří epištol Bible.

Svatý Jan Evangelista také putoval světem a šířil víru, v Efesu se ho pokusil otrávit velekněz Dianina chrámu, avšak Jan po vypití jedu přežil. I na pražském orloji je tedy svatý Jan zobrazen s číší jedu, ze které vychází had. Až do nanebevzetí se staral o Ježíšovu matku Pannu Marii. Kolem roku 100 zemřel přirozenou smrtí.

Svatý Jakub Menší

Údajně byl bratrem dalších dvou apoštolů – svatého Šimona Kananejského a svatého Judy Tadeáše. Byl to spravedlivý a zásadový muž, nepil alkohol a nepožíval maso. Prý byl po fyzické stránce velice podobný Ježíši Kristu, což by vysvětlovalo, proč židé podplatili Jidáše, aby jim identifikoval Krista, přestože tou dobou byl Ježíš Kristus již známý po celé Judeji. Svatý Jakub Menší (Mladší, Kleofášův) byl prvním biskupem v Jeruzalémě a rozohněnými židy byl svržen z cimbuří, ukamenován a nakonec udeřen valchářskou holí do hlavy, až se z ní vyvalil jeho mozek.

Svatý Šimon Kananejský

Kananejský v aramejštině znamená horlivec a skutečně svatý Šimon byl radikálním židovským nacionalistou – zelótem. Až setkání s Ježíšem Kristem jej nasměrovalo na správnou cestu. Se svatým Judou Tadeášem odcestoval po nanebevstoupení Ježíše do Egypta, Mezopotámie, Sýrie a Persie, kde oba nalezli smrt, zřejmě byli ubiti kyjem.

Svatý Juda Tadeáš

Měl ženu a děti, přesto rodinu opustil a následoval Ježíše Krista. Jeho jméno bylo chybně zaměňováno za jméno Jidáše, proto svatý Jan Evangelista ve svém Evangeliu konkretizuje: ,,Zeptal se ho Juda – ne ten Iškariotský…“ (Jan 14, 22). Evangelista Marek mu říká též Tadeáš. Spolu se svatým Šimonem Kananejským nalezl smrt v Persii.

Svatý Matouš

Byl celníkem, což bylo židy odsuzované povolání, farizeové jimi opovrhovali, jak se píše v Lukášově Evangeliu (18, 9-14). Farizej se modlil v chrámu úplně vpředu a děkoval Bohu za to, že není takový hříšník, jako ten celník vzadu, přičemž celník klečel v předsíni a ani se neopovážil zvednout hlavu a podívat se k nebesům. Ježíš Kristus však nikoho neodsuzoval předem a svatému Matoušovi pouze řekl: ,,Pojď za mnou!“ (Matouš 9, 9). Svatý Matouš je také jako Jan jedním ze 4 evangelistů. Jeho misijní cesty vedly do Afriky či Persie, nevím, zda zemřel přirozenou či násilnou smrtí.

Svatý Tomáš

Je považován za skeptika mezi apoštoly. Když se poprvé Ježíš po své smrti zjevil apoštolům, svatý Tomáš byl nepřítomen a jakmile se vrátil, nevěřil ostatním, že je Ježíš navštívil. Proto přišel Ježíš Kristus mezi učedníky ještě jednou, svatý Tomáš jej spatřil, ale uvěřil, až když vložil svou ruku do Kristovy rány v jeho boku. Svatý Tomáš také nebyl přítomen nanebevzetí Panny Marie a opět v tuto událost neuvěřil, žádal o důkaz a v tom na něj spadl z nebe Mariin pás. Při poslední večeři Páně se ptal Krista, kam půjde, že oni (apoštolové) neznají cestu a Ježíš Kristus tehdy pravil: ,,Já jsem cesta, pravda a život. Nikdo nepřichází k Otci, než skrze mne.“ (Jan 14, 5-6).

Misie svatého Tomáše vedla až do daleké Indie, kde obrátil na víru dokonce pohanského krále Gundaphara. Měl pro něj vystavět palác, ale získané peníze raději svatý Tomáš rozdal chudým a Gundapharovi řekl, že jeho palác již stojí v království nebeském. Král se rozhněval, ale zjevil se mu jeho zemřelý bratr, který dosvědčil slova Tomášova. Dle legendy byl svatý Tomáš probodnut oštěpem roku 72.

Svatý Filip

Byl rybářem z Galileje, měl ženu a děti, přátelil se se svatým Ondřejem. Když poznal Krista, nadšeně přiběhnul za svým přítelem svatým Bartolomějem a pravil mu: ,,Našli jsme toho, o kterém psal Mojžíš v Zákoně a proroci! Je to Ježíš…“ (Jan 1, 45). Oba pak následovali Krista a stali se apoštoly. Po poslední večeři Páně prosil svatý Filip Krista: ,,Pane, ukaž nám Otce – a to nám stačí.“. Kristus odpověděl: ,,Kdo viděl mne, viděl Otce.“ (Jan 14, 9). Tím Kristus poukazoval na stejnou podstatu Syna a Otce.

I svatý Filip cestoval světem a obracel židy i pohany na víru. Chrámoví kněží v Hierapolisu jej za to nechali ukřižovat hlavou dolů a lidé ho přitom kamenovali a bičovali.

Svatý Bartoloměj

Pocházel z rodiny rolníka, ke Kristu jej přivedl svatý Filip. Vedl misijní cesty do Frýgie, Mezopotámie, Indie a Arménie. V Arménii také léčil pohany, uzdravoval posedlé a mnoho lidí obrátil ke křesťanství. Za to byl pohany zaživa stažen z kůže.

Svatý Matěj

Je ,,náhradníkem“ za Jidáše Iškariotského, který zradil. Zvolen byl až po ukřižování Krista, ale byl jedním z jeho prvních následovníků, Ježíše následoval už od křtu z rukou svatého Jana Křtitele. Víru svatý Matěj šířil v Judeji a došel prý až do Etiopie. Zavražděn byl okolo roku 63 v Kappadokii, a to sekerou či halapartnou.

Svatý Pavel z Tarsu

Se stal apoštolem také až po nanebevstoupení Krista. Byl farizejem a pronásledoval křesťany, účastnil se kamenování prvního mučedníka svatého Štěpána, byť on sám kamenem nehodil. Okolo roku 40 byl vyslán do Damašku, kde měl soudit křesťany, ale cestou byl obrácen na víru. Najednou jej oslepilo silné světlo, upadl k zemi a promluvil k němu hlas z nebe: ,,Já jsem Ježíš, kterého Ty pronásleduješ.“ Slepý došel svatý Pavel do Damašku, tam vložil na něj ruce Ananiáš, který k tomu dostal příkaz ve vidění a Pavel prozřel a ihned se nechal pokřtít. Při svých misijních cestách křtil pohany v Malé Asii, Řecku a Makedonii. Byl uvězněn Římany a lodí měl být dopraven do Říma, avšak koráb ztroskotal na Maltě, kde podobně jako kdysi Ježíš svatý Pavel rozdával chléb. Nakonec jej však věznitelé přivedli do Říma, zde byl odsouzen a popraven za městskými hradbami.

Následovníků Krista bylo ještě mnohem více, tito lidé založili první církevní společenství a rozšířili poselství o spasení do celého světa. V tomto článku jsem hojně čerpal (a také citoval) z díla historika Slavomíra Ravika O světcích a patronech. S úctou mu děkuji za cenné informace, které v díle publikoval. Jelikož článek vyšel jenom ze vzdělávacího důvodu, věřím, že autoru knihy nebudou zde použité citace vadit.

TOPlist