Report z Pochodu nezávislosti

Přidal: | publikováno: 17. 11. 2016

Marsz Niepodległości (pátek 11. listopadu)

Marsz Niepodległości se postupně stal hlavní manifestací Poláků při oslavách Dne Nezávislosti 11. listopadu. Letos se tohoto pochodu zúčastnilo asi 90 tisíc lidí (odhady se pohybují mezi 75 a 100 tisíci) všech věkových kategorií a sociálních vrstev. Zatímco tento pochod reprezentuje polské patriotické cítění, tak polská stejně jako česká media, po celou dobu vyzdvihují ostatní akce, jež zneužívají oslavy polské nezávislosti pro své partikulární zájmy, konkrétně demonstrace anarchistů a tzv. Výboru na obranu demokracie (KOD; rádoby liberálové vedení zkrachovalými politiky). Pro zajímavost dodejme, že na první zmíněné demonstraci bylo asi 900 lidí, zatímco na druhé okolo 10 tisíc.

Hlavními organizátory Marszu jsou Młodzież Wszechpolska a Obóz Narodowo-Radykalny. Pochod, jako každý rok, začal ve 14 hodin na Rondu Romana Dmowskiego a pokračoval po Aleje Jerozolimskie přes Most Poniatowskiego k Národnímu stadionu. Zde proběhly hlavní projevy, které byly zahájeny polskou hymnou, což při daném počtu účastníků byl mimořádný zážitek. Během pochodu zaznělo mnoho hesel, např. „Polsko pevnost Evropy“, „Čest a sláva hrdinům“, „Ať žije Zemská armáda“, „Národní hrdost“ či „Bůh, čest, vlast“. Na závěr zmiňme, že letošní akce se obešla bez incidentů, což je mj. dáno i vstřícnějším postojem současné konzervativní vlády, které se neuchyluje k provokacím a konfrontacím, jak tomu bývalo za vlády protinárodní Občanské platformy.

V sobotu (12. listopadu) jsme byli jako zástupci Červenobílých pozváni na dvě konference. První konferenci pořádal „Klub Narodowy – Szkoła Główna Handlowa (SGH) w Warszawie“ s názvem „New national movements in Europe in the face of globalization processes“. Druhá konference organizovaná spřátelenou Młodzież Wszechpolska nesla název „Europe in crisis: Threats and opportunities“.

Konference „New national movements in Europe in the face of globalization processes“

Tato konference probíhala v hlavní budově SGH v příjemné a přátelské atmosféře. Na programu byly tři příspěvky. Prvním byl náš příspěvek na téma „Cost-benefit analysis of globalization in accordance to national sovereignty“, ve kterém byl sumarizován vzájemný vztah mezi globalizací a národní suverenitou z ekonomického (autonomie v hospodářské politice) a politologického (politické uspořádání determinované občany daného státu) pohledu. Po této obecnější prezentaci následovaly dva konkrétnější příspěvky zabývající se dvěma globalizačními procesy, imigrace a přímé zahraniční investice. Švédští kolegové v příspěvku „The consequences of immigration in today’s Sweden and how the Roman Empire ceased to exist – can we learn the lesson of the past?“ představili skutečné negativní dopady masové imigrace do Švédska na historické paralele zániku římské říše. Z hlavních podobných charakteristik zmiňme ohromnou zátěž na švédský stát blahobytu, upřednostňování imigrantů před vlastními občany a politická korektnost vládnoucí garnitury. Třetí příspěvek („Ambiguity of foreign capital functioning – the case of Poland – theory versus practice“) byl prezentován polským kolegou. Hlavní závěr tohoto příspěvku byl, že přímé zahraniční investice mohou mít pozitivní dopady, ale je nutné se zaměřit pouze na investice, jež jsou vhodné pro danou ekonomiku.

Konference „Europe in crisis: Threats and opportunities“

Druhá konference byla pořádána v nádherných prostorách polského Sejmu. Tato každoroční konference nabízí výměnu zkušeností mezi velkým množstvím evropských vlasteneckých a nacionalistických uskupení. Tento rok se zde sešli zástupci z Estonska, Francie, Itálie, Maďarska, Polska, Nizozemí, Slovenska, Španělska, Švédska, Švýcarska a po třech letech také z České republiky. Celá konference se nesla v optimistickém duchu, protože Evropa povstává proti bruselskému útlaku, a obzvláště zástupci z Estonska, Maďarska a Slovenska mohli reprezentovat svoje politické úspěchy. Zajímavou myšlenku představit estonský zástupce, podle kterého by měla vzniknout platforma na bázi střední a východní Evropy, konkrétně zahrnující Visegradskou čtyřku, Baltské státy, Bělorusko, Ukrajinu a Balkán. Z dalších zajímavých témat zmiňme např. budování švýcarského vlasteneckého hnutí v zemi se čtyřmi jazyky, negativní dopady imigrace na italskou ekonomiku či nizozemskou a vlámskou identitu. Jako Červenobílí jsme představili náš studentský spolek a kolegům z ostatních zemí nastínili současnou situaci vlasteneckých a nacionalistických hnutí v České republice. Červenobílé na obou konferencích zastupoval Ing. Michal Mádr.

Závěr:

Celkově dobrá organizace a pořadatelé se o nás starali celou dobu, plno zážitků a výměna zkušenosti, rozšíření spolupráce, těšíme se na další ročník a na návštěvu polských kolegů v ČR!

marsz3 marsz4 marsz5ukazka-v%e2%88%9ezdoby-2 ukazka-v%e2%88%9ezdoby-3 ukazka-v%e2%88%9ezdoby1konf2a konf2bkonf2c

 

 

TOPlist