Eurasijství a konzervativní revoluce v Německu

Přidal: | publikováno: 21. 04. 2016

„První světová válka skončila rozpadem autoritářsky spravovaných imperií a přesvědčivým vítězstvím západním demokracií. Na druhé straně byla důsledkem tohoto vítězství i vzpoura proti Západu – bezprecedentně radikální odmítnutí západního hodnotového systému.

V čele těchto hnutí vystupovali vynikající myslitelé. Proto také již v druhé polovině 20. let francouzský filozof Julien Benda hovořil o „zradě intelektuálů“. Obzvláště úporný protizápadní diskurz vedli představitelé německé a ruské duchovní elity, kteří tak pokračovali v (v obou zemích hluboce zakořeněné) tradici proti západnímu pokroku.“¹

Nejen naše generace bude tzv. pokroku odporovat až konce svých sil. Pokrok? To je jen eufemismus pro hnilobu a rozklad. Nejsme protizápadní, jsme protiliberální, protiatlantičtí, nejsme Anglosasové ani Chazaři. Neděláme si iluze ani o Německu, ani o Rusku, ale nemůžeme bez nich existovat.

Jsme pro autentický život, pro pravdu a tradici – Evropu, která stále ještě existuje, za ni bojujeme!

Evropo, povstaň!

_________________________________________________________________________________________

¹Voráček, E.: Eurasijství v ruském politickém myšlení. Praha: Set Out, 2004.

TOPlist