Vládce ústavu aneb O panu řediteli

Přidal: | publikováno: 15. 03. 2016

Pro odlehčení jsem připavil krátký výňatek z přírodopisné studie Študáci a kantoři českého spisovatele, učitele a humoristy Jaroslava Žáka. Tentokrát si posvítí na nejmocnější středoškolskou entitu, a sice samotného pana ředitele.

K zpestření předešlé části naší disertace použili jsme různých důmyslně tvořených rčení a vejšplechtů studujícího národa. Ve stati o odvěkých nepřátelích a zavilých katanech studentů nemůžeme sloužit kantorskou hantýrkou, neboť páni profesoři, filology nevyjímaje, nevytvořili si dosud vlastního žargonu a nestoudně vykrádají studentský slovník, užívajíce výrazů, jako konféra, kompóna, napínák, kule, puknout, prasknout, lupnout (= propadnouti) atd. Jsme tedy nuceni pro větší zajímavost provoněti i tento oddíl lahodnými úslovími a výrazy z jazyka studentského.

Učitelé středoškolští mají úřední titul profesoři, z čehož hláskovým vývojem vznikli prófové, prófáci, profousové, profíci; mimoto se houževnatě udržuje starobylý název kantoři. V ministerských nařízeních zovou se zdvořile docenti, což dlužno lišiti od docentů universitních, kteří se vyskytují pouze na středních školách pražských, brněnských a bratislavských.

Vládce ústavu

Docenti obyčejní i universitní tvoří profesorský sbor, všeobecně zvaný “kulometná rota” nebo “mančaft”. V čele sboru stojí vládce ústavu, nazývaný žactvem říďa, řeďas, řeďák, řeďule, řepák, řepinskej, řízek, bobr, něguš, škýz (nejvyšší karta v tarokách), šerif, Zeus, pan řídící, sahub, hosudar, jasné slunéčko, plantážník, vysokoprevoschoditelstvo, přílbotřasný Josef, Šir Chan, Nanna Sahib, prefekt, komodor, Stěnka Razin, ataman, Taras Bulba, Pán sedmi moří, Veliký Bůh Brown atd. atd., kdežto kantoři se zmohli na jedinou chudičkou přezdívku “starej”.

Hlavním posláním ředitelovým je plížiti se neslyšně po chodbách a naslouchati za dveřmi tříd, zda se řádně vyučuje. Za tím účelem bývá obut v lehké Baťovy mokasíny s gumovým podpatkem. O přestávkách dozírá na kantory mající dozor, aby pořádně dozírali. Před započetím vyučování vyskytuje se “starej” obyčejně ve sborovně a nenápadně počítá klobouky na věšáku, zda team kantorský je kompletní. Pádí-li opozdilý kantor po zvonění přes tři schody do hodiny, vynoří se přízrak sahibův z šerého kouta chodby, a stanuv hrozivě před třídou, dívá se významně na hodinky.

Čas od času vtrhne šerif do některé učebny, aby byl osobně přítomen vyučování. Pan profesor se mu řítí vstříc a oba se hluboce uklánějí, potřásajíce si rukama, a provádějí rytmické tance k obecné veselosti žactva.

Zjeví-li se říďa ve třídě druhého dne po konferenci, je to úkaz neblahý, neboť přichází udělit ředitelskou důtku, čili obrazně pověděno “zapráskat fousama”.

Mužstvo sahibovo, jak bylo řečeno, zove se team, mančaft, nebo velmi pěkným obratem “hrdinové sborovští”.

Profesorský team je prolnut úctou ke svému šéfovi, jehož moc plyne z obávaných glejtů a listin, zvaných výnosy, nařízení a oběžníky. Oblíbeným sportem šerifovým bývá “rajtování”. Přitom se začasté utkává s odbojným podřízeným, který organizuje opozici proti legální vládě. Odbojník nosí v kapse předpisy a tvrdí, že v tercii A bylo dnes jen 16 a 3/4° Celsia, načež cituje příslušný paragraf a hrozí, že si podá stížnost. Obratní špehové z řad žactva obyčejně záhy vypátrají slabinu odbojného prófy a před jeho příchodem vystrkují teploměr z okna, aby bylo docíleno žádoucí temperatury.

Někdy propukne vzpoura mezi prófáky, vydá-li strohý šerif zákaz kouření ve sborovně — obyčejně na přání některé útlé paní profesorky, jež nesnáší hutnou atmosféru, naplněnou dýmem levných druhů cigaret. Což se stává ovšem jen tehdy, je-li pan šéf sám nekuřák. Jakož vůbec záliby a koníčky sahibovy obrážejí se na celkovém rázu ústavu. Budiž vzpomenuto klasického případu, jenž se stal na jednom ctihodném slovenském gymnasiu. Šerif, jenž byl mistrem hry v ping-pongu, dal instalovati do profesorské knihovny tabletennisový stůl, a vyučiv sbor této ušlechtilé hře, porážel den co den za bujarého juchání a výskání své podřízené.

Jeden svědomitý suplent, pokládaje za svou povinnost vniknouti co nejdůkladněji do tajů oblíbené hry představeného, věnoval se soukromě pilnému tréninku, a takto důkladně připraven, nastoupil k mači se svým mistrem a nadřízeným. V ohni boje zapomněl, že je naprosto nepřípustno, aby tvor, jenž stojí nejníže na vývojovém žebříčku státních profesorů, vyšinul se v žebříčku pingpongovém nad samotného pana ředitele. Když zbadal svůj tragický omyl, bylo již pozdě a přes poctivé úsilí se mu nepodařilo prohráti. Načež hned druhého dne byl striktním oběžníkem vydán zákaz hry ping-pong pro ústav a nejbližší okolí. Stejně závisí na zálibách páně ředitelových, hrají-li se ve sborovně šachy čili nic a jiné podobné různé.

Nástup nového šerifa bývá provázen smělými reformami, jimiž jsou smeteny zastaralé zvyklosti z éry předešlého vládce. Vypuknou svěží pokrokové novoty. Klíče od záchodu dostanou nová evidenční čísla, červené pijáky v kompozicích jsou nahrazeny modrými a školník musí prodávati párky v prvním poschodí místo v přízemí. Čímž se jará energie nového vládce vyčerpá a ústav se vrátí do původního stavu vznešené podřímlosti.

Tolik o náčelníku kantorského teamu.

Jaroslav Žák

Študáci a kantoři. Přírodopisná studie (1937)

Další díly jsou k dispozici: ZDE.

TOPlist