Euroislám

Přidal: | publikováno: 2. 12. 2015

Možná budu mírně recyklovat již řečené, ale musím podotknout, že souhlasím s Karlem Velikým z Délského potápěče v jeho článku Islám s evropskou tváří?¹, kde se částečně věnuje textu Karla Richtera z bavorské NPD. Pokusím se spíš myšlenku doplnit. Také mě inspiroval nápad tzv. „malého Schengenu“, který by vlastně ohraničoval prostor s problematickými etnickými skupinami islámského vyznání, tedy území největšího zasažení permanentní migrací.

Nechci hovořit o balkánských mutacích islámu, nýbrž o tzv. euroislámu. Je reprezentován ponejvíce alogenními etniky na severu a západě Evropy.

V případě muslimských rodin není náboženství osobní volbou, nýbrž vlivovým činitelem od narození do smrti, přistupuje se k němu s úctou a vážností. Naproti tomu v evropských rodinách je často náboženství vysmíváno jako přežitek, každý si může věřit v kdekoho a není vyžadována náboženská loajalita, ale sakralizace profánního nevadí, neboť je nevědomá.

Sociokulturní dichotomie

Kavkazoidní Evropané

 

Alogenní muslimové v Evropě

 

Náboženství jako móda a individuální rozhodnutí

 

Náboženství jako paradigma

 

Návyk na konzumní rituály (nákupy, stimulace službami)

 

Slabé socioekonomické zázemí pro naplňování konzumních potřeb v míře domácího obyvatelstva

 

Pornokracie, hédonismus, atomizace, individualismus Sexuální půst, racionální sebekontrola, organická společenství, kolektivismus

Západoevropští muslimové ve většině případů nedisponují stejnými materiálními prostředky (což je samozřejmě logické) jako domácí obyvatelé. Jejich autostereotyp má podstatně lepší hodnocení než hodnocení hostitelů. „Proč se nemohu mít tak dobře jako oni, když jsem člověk víry a ideálů?“ Vedle nich sekularizovaný znuděný našinec s velkým břichem a podezřívavým pohledem působí jako roznětka a rozdíly pouze prohlubuje. Oni naší duchovní prázdnotě a lásce ke kramářství prostě nerozumí – a já se jim nedivím.

V souvislosti s tím, co psal Richter; je odhalená (skoro nahá), vyzývavá a přehnaně sebevědomá mladá dívka přijatelnější, nežli pokorná a přiměřeně zahalená žena (např. dívka s hidžábem)? Nebo rozhazovačný mladík – nihilista se zájmem v alkoholu, příležitostném užívání drog, africké hudbě a promiskuitě –  je snad přijatelnější, nežli mladík s nekompromisní vírou a potřebou transcendence? Ano, není to tak jednoznačné a dovoluji si luxus jistého zobecnění. Právě tento pohled je ale nutný.

Rozvrácené rodiny, fungující pouze na ekonomickém principu, protože se to jejím členům nějak ekonomicky vyplatí oproti organickým patriarchálním rodinám a společenstvím? Posuďte sami.

Nevypadá to s námi vůbec dobře. A je to jen a jen naše vina.


¹http://deliandiver.org/2015/12/islam-s-evropskou-tvari.html

TOPlist