Poznámky k migračním vlnám

Přidal: | publikováno: 14. 08. 2015

Destabilizace regionů jako příčina migračních vln

Odstranění sekulárních autoritativních režimů v Iráku, Libyi, Egyptě a snahy v Sýrii a Afghánistánu mají jednoznačně za následek vznik kriminálních organizovaných struktur zaštiťujících se fundamentálním sunnitským islámem (náboženský rozměr jako faktor zvyšující legitimitu násilí).

Ve skutečnosti se jedná o sítě zločinců (také psychopatů) napojených na sekundární ilegální sítě vojensko-průmyslového komplexu USA. Výcvik některých bojovníků ISIL/ISIS měly na starost zejména speciální vojenské jednotky USA a CIA, především proti blízkovýchodním a africkým autoritativním lídrům typu Saddáma Husajna, Bašára al-Asada, Muammara Kaddáfího nebo Hasana Nasralláha. Koncepční destabilizace regionu probíhá diskontinuálně od začátku devadesátých let dvacátého století.

Pravděpodobné socio-kulturní důsledky destabilizace:

  • částečné nebo úplné ochromení funkcí státní správy (likvidace bezpečnostního aparátu a státní infrastruktury) v daných zemích – narušení sociální kontroly kriminálních živlů.
  • vznik paralelních kriminálních struktur parciálně nahrazujících státní orgány v regionech ovládaných IS. Fundamentalizace a banalizace islámu pro zvýšení efektivity sociální kontroly v daných regionech (jasná pravidla = snazší kontrola dodržování pravidel, často však nedochází k jejich interiorizaci, nýbrž se jedná o pouhý konformismus ze strachu z represe).
  • snaha o násilnou neautentickou identitární renesanci na religiózním základě (desekularizace) jak v původních prostředích, tak u migrantů v evropských státech.
  • hromadné emigrace ze zemí postižených boji intervencionistů, domácích milic (bývalé struktury) a zločinců z ISIS/ISIL.

Možné důsledky nezdařilých integračních snah v Evropě:

  • evropský organizovaný zločin se částečně přeorientuje na obchod s ilegálními transporty uprchlíků a zřejmě i celkově posílí. Možné navýšení obchodu s drogami a lidskými orgány.
  • zdravotní rizika (exotické choroby, epidemie).
  • majetková a násilná trestná činnost migrantů.

Mj. u migrantů existuje oprávněná představa o Evropě, zejména o té západní jako o dekadentních, pornokratických společnostech, jejichž jediným existenčním zájmem je konzumní blahobyt, který si mohou s jistou dávkou dobrodružství zakusit. Ekonomická migrace, nechci čarovat s procenty, výrazně převyšuje otevřené politické pronásledování jako příčinu vystěhovalectví. Chtějí dosáhnout na stejný materiální komfort jako domácí obyvatelstvo a vědí, že naše přistěhovalecké politiky jsou velice liberální a vstřícné. Demoralizovaný „materiál“ v podobě ekonomických migrantů je vskutku vhodný pro glajchšaltaci náboženským extremismem. Náboženství jako islám je opět prostředkem a záštitou kriminálních aktivit organizovaných zločinných skupin – v žádném případě však není promyšleným primárním vývozním artiklem, jak tvrdí mnozí islamoalarmisté.

Evropská optika – 21. století ve znamení kulturního masochismu a hluboké ontologické krize evropských kavkazoidních sekularizovaných národů, s kulturním marxismem jako dominujícím sociálním diskurzem a řízenou konzumní saturací vytvářejí propastnou diskrepanci mezi krizí moderních hodnot (hodnot, na nichž vznikly moderní buržoazní společnosti) a materiálním dostatkem (dluh).

Lidskoprávní aspekt – migranti jsou prvořadě lidé (jací lidé???) a zaslouží plnou podporu v maximálním rozsahu, tj. welfare state v nezávislosti na přičinění se (auto a heterostereotypy oikofobů a etnomasochistů o iluzorní rovnosti hostitelů a migrantů). Lidskoprávní aspekt se ve veřejném životě vnucuje jako jediné etické východisko při řešení problémů migrace a imigrace. Jeho neakceptace může vyústit přinejmenším v politickou diskvalifikaci.

Náboženský aspekt v pozitivní podobě – islám je obohacující náboženství neohrožující Evropu (nekritická patologická xenofilie bez hlubších příčin). Výborně se doplňuje s lidskoprávním aspektem;

náboženský aspekt v negativní podobě – islám je nebezpečným náboženstvím zcela nekomplementárním s křesťanstvím a evropskou kulturou (rigidní islamoalarmismus). Jedná se buď o lapsus, nebo záměr (kritika založena na religiózním základě není prozatím postihována jako kritika na základě rasy nebo etnicity). Islamoalarmisté asi ve většině případů „bojují“ o zachování statusu quo – redukují naši kulturu na její dekadentní epochu a mají oprávněnou obavu z její ztráty, neboť politický islám je neslučitelný se všeobecnou dekadencí či involucí (pornografie, konzum, sekularismus, individualismus, hédonismus apod.)

Kulturní aspekt – v prvé řadě je kultura interferenční a neohraničený pojem (neexistuje shoda v její definici). Kultura zahrnuje sociální systémy, jejichž existence má syntetický charakter a tím propojuje veškeré existenciální činitele. Kulturu nelze v žádném případě redukovat na židovskou post a neomarxistickou interpretaci z 20. století – tedy, že kultura je pouze sociálním determinantem. Kultury migrantů jsou paralelní sociální systémy vycházející z odlišných zdrojů. Kritiku migrace je třeba založit i na kulturním prizmatu – soubory chování a hodnot migrantů jsou z podstaty věci neslučitelné zejména s původními nepoškozenými soubory Evropanů (nikoli pouze s maloměšťáckými typy).

Etnický aspekt – biologická determinace (preformní činitelé nebo také hereditární hledisko) je významnou součástí fenotypu jedince (z nemetafyzického hlediska se vrozené vlastnosti jedince skládají z dědičných vlastností, prenatálních a perinatálních vlivů). Přesná kvantifikace determinantů je nemožná, vlivoví činitelé jsou v neustálé interakci a vždy je nutné daný jev posuzovat jako Gestalt. Rasy nejsou důsledkem sociálního konstruktivismu, jak se nám snaží pavědecky právě sociální konstruktivisté namluvit. Rasy a etnika se v obecných měřítcích od sebe liší v psychofyzických vlastnostech. Rasové či etnické prizma však nejvíce podléhá represi a labelingu jako aplikovaný rasismus – až s náboženským fanatismem se odpůrci rasové diverzity odvolávají na jejich časoprostorový středobod v podobě vlády německého národního socialismu v letech 1933 – 1945 (instrumentalizace náboženské roviny migrace může mít příčinu v obavách z důsledků využití důslednějšího a přesnějšího rasového hlediska), a proto je jeho užití de iure i de facto nemožné, ale pro správnost a úspěch pochopení chování migrantů nezbytné stejně jako kulturní aspekt.

TOPlist