236 let od narození národohospodáře Adama Heinricha Müllera von Nitterdorfa

Přidal: | publikováno: 30. 06. 2015

Dnes uplynulo již 236 let od narození polozapomenutého státovědce a národohospodáře Adama Heinricha Müllera von Nitterdorfa. Červenobílí si připomínají právě tohoto národohospodáře, který důrazně varoval před vítězstvím ekonomických partikulárních zájmů nad politikou.

Müller se narodil 30. června 1779 v Berlíně do protestantské rodiny. Zprvu to vypadalo, že bude studovat protestantskou teologii, ale rozhodl se pro studium práva, filozofie a přírodních věd. Byl studentem Gustava Huga a po nedlouhém přesvědčování ze strany svého přítele Friedricha Gentze se začal naplno věnovat studiu politických věd. Pracoval jako praktikant v Berlíně a udržoval vztahy s pruskými junkery, kteří tvrdě vystupovali proti Hardebergovým reformám, což mu způsobilo potíže se zaměstnáním a byl donucen cestovat po Švédsku, Dánsku a dnešním Polsku. 30. dubna 1805 konvertoval k římsko-katolictví v císařské Vídni. Přes svého kamaráda Gentze se seznámil s Klemensem Wenzelem Fürst von Metternich – rakouským ministrem zahraničí a pozdějším státním kancléřem Rakouska, jenž navždy pozitivně ovlivnil jeho politické názory.

V roce 1813 vstoupil do rakouské armády a byl jmenován velitelem střeleckého sboru v Tyrolsku. Po roce 1815 byl povolán zpět do Vídně, aby se zúčastnil cesty do Paříže. Po vyhlášení míru se stal říšským konzulem pro Sasko se sídlem v Lipsku. Byl aktivním spolutvůrcem zvláštních ministerských konferencí v Karlových Varech a ve Vídni v letech 1819 – 1820. Aktivně se podílel na vzniku tzv. Karlovarských dekretů v roce 1819, které zamezily šíření liberalismu, nacionalismu a pokrokářství. V roce 1826 na nařízení ministra Metternicha byl znovupovolán do Vídně, kde byl uveden do šlechtického stavu a stal se říšským sekretářem. Vídeň se mu stala osudnou, v tomto městě, které ho ovlivnilo na celý život zemřel v roce 1829 ve věku nedožitích 50 let.

Společně s Friedrichem von Gentzem, Edmundem Burkem, Josephem de Maistrem, Donoso Cortésem, Karlem Ludwigem von Hallerem patří ke klasikům antiliberálního myšlení 18. a 19. století. Byl jedním z těch politických myslitelů, kteří byli přesvědčeni, že stát je odrazem věčného Božího řádu, který ovlivňuje, ale není ovlivnitelný. Stát pro ně znamenal odraz posvátna a věčnou péči tento fenomén chránit a uchovávat. Např. v díle O potřebě souvztažnosti teologických základů s politickou vědou z roku 1820 vystupuje proti vzniku, smyslu a existenci občanského práva jako nezdařilé odvozeniny práva ústavního – tedy v době postupného vznikání sociálních tříd a buržoazních potřeb. Měl obavu před širokou politizací oblastí, které doposud neexistovaly a nebo nebyly legislativou dotčeny.

Jeho dílo bylo v příkrém rozporu s teoriemi Adama Smithe a tím s celou liberální a libertariánskou ekonomickou školou anglosasů a rovněž tzv. rakušanů (často židovského původu). Nadvláda materialistických a buržoazních koncepcí byla pro Nitterdorfa vážným ohrožením Státu a  projevem specifického kupeckého anglosaského ducha. Ostatně britské zájmy považoval za zcela antagonistické vůči těm rakousko-německým.

Ipsační záchvaty ekonomických fakult a politiků z rakušanů, keynesiánů a marxistů, kteří si hrají na protivníky a konkurenty, přičemž se jedná o stejnou líheň v rámci samotného materialistického nebo tzv. ekonomizujícího diskurzu, nedovolují hlubší studium jeho myšlení. Jeho práce však byly recipovány ve dvacátém století klasiky státovědy – Carlem Schmittem a Othmarem Spannem. Müllerovským duchem se také nechal inspirovat organicko-etatistický režim (stavovská demokracie) v Rakousku v letech 1934 – 1938.

TOPlist