Sídhe fest 4, 11. dubna 2015, Brno

Přidal: | publikováno: 16. 04. 2015

Rozpis kapel

  • Torc, Bloody Obsession, Silva Nigra, Ramchat, Arkona

Letošní první Sídhe fest se po delší době navrátil opět do Brooklynu v těsném sousedství hlavního nádraží. Ač tento klub nepřekypuje prostorem, rád jsem se tam po roce opět vypravil. Ohlášená sestava kapel slibovala nevšední černěkovový zážitek. Po příchodu na místo bylo zřejmé, že v klubu určitě nebude prázdno. Možná i proto, že jsem dorazil krátce před začátkem, a do vystoupení první kapely jsem ani nestačil dopít pivo.

Večer zahájili, stejně jako na prvním Sídhe festu, brněnští Torc. O této kapele jsem tu už loni psal, takže se nebudu opakovat. Podobně jako minule zazněly Apel a strhující Cesta. Textem zajímavý mi pak přišel zejména počinek Ztraceni v sobě. Opět tedy parádní zahajovací vystoupení, zase o kousek lepší než posledně. K dobru je na místě přičíst i temnější, černější zvuk, zvláště v první půli produkce. Spokojenost tak byla na místě.

Po prvním vystoupení to vypadalo, že některé zaujal především Torc, a přesunuli se jinam, a jejich místo zaujali další příchozí. Dokonce se do útrob Brooklynu po schodech skutálel nějaký smyslů zbavený technař. Zjevně zabloudil, ale nebýt toho, že po něm bylo žádáno vstupné, mohlo být ještě veselo. Takto mu nezbývalo než se vyškrábat z podzemí zpět na světlo :-).

Potom už přišli na řadu Bloody Obsession ze Slezska. Pro mě doposud neznámá kapela byla vcelku příjemná na poslech. Něco se mi sice povedlo předem vypátrat v hlubinách internetu, pocity z nalezeného však toto vystoupení značně převýšilo. Zdá se, že tomu napomohl i prozatím výrazně lepší zvuk tohoto večera.

Následně zaujali místo na pódiu další Slezané, a to Silva Nigra. Očekávání pořádného rachot černého kovu bylo beze zbytku naplněno. I jejich vystoupení však značně pozvedl lepší zvuk – bavilo mne mnohem více než loni na HFA. To ale může být i tím, že tehdy jsem začátek promeškal a v teplém letním večeru jsem se po příchodu snažil rychle svlažit hrdlo. 🙂 Naproti tomu v Brooklynu nebylo v onu chvíli nijak zvlášť horko. Snad i proto, že tentokrát se mohlo kouřit jen venku, což byla změna dosti příjemná.

Na Ramchat ze Slovenska, kterým připadlo načít druhou polovinu večera, jsem se docela těšil. Svým pohanským blackem konečně rozehřáli kotel, který až doposud zůstával více méně v klidu. Ač kapela nefunguje příliš dlouho, ohromila neutuchající smrští, která se v sále rozhostila. Bylo znát, že muzikanti mají zkušenosti z dřívějších projektů. Zajímavé jsou i jejich texty o tom, jak víru rodnou vystřídala víra cizí, jakož i o Karpatech, jimž věnovali své druhé EPčko, s nímž k nám přijeli.

Vyvrcholením večera se stala, podle očekávání, polská Arkona, která si připravila průřez své ponuře laděné tvorby. Skutečný chaos a peklo nastalo, a kotel se pomalu dostával do varu. Arkona si pro nás připravila kromě očekávaného posledního počinu Chaos.Ice.Fire i starší věci, díky nimž bylo chvílemi pěkně divoko, ač pod pódiem bylo docela plno. I jejich vystoupení výrazně prospěl dobrý zvuk – Vilda měl při zvučení tentokrát nezvykle šťastnou ruku, a nebo od loňska pořídil lepší aparaturu. 🙂 Výsledkem byl strhující zážitek, až se zdálo, že hodinové běsnění této výborné smečky uteklo až nezvykle rychle.

Okolo půl druhé byl hudební produkci konec, a nachýlil se čas k odchodu. Ne tak pro všechny, někteří vypadali, že vydrží uvnitř tak dlouho, dokud nevyschne pípa. Není se čemu divit, pivo bylo rozhodně lepší než v předešlém místě konání.

Závěrem nezbývá než poděkovat Alkovi za výbornou akci a šťastně vybraný osvědčený klub. Projevilo se to i na účasti, která byla hojnější než v daleké Líšni.

TOPlist