Proměny životního stylu na přelomu 19. a 20. století

Přidal: | publikováno: 20. 11. 2010

Zdravím všechny příznivce sociálních dějin! Dnes bych Vám chtěl doporučit knihu opavského historika Martina Pelce Struktury opavského sportu v letech 1850-1938. Nenechte se zmást názvem, autor knihy si město Opavu zvolil kvůli dostupnosti mnoha pramenů (soudobá periodika, archivní fondy tělovýchovných jednot a spolků) a také protože vývoj společnosti a sportu se odehrával obdobně ve všech městech Předlitavska. Jelikož se sport stal během zkoumaného období fenoménem každodennosti člověka a měst, na jeho příkladě se dobře studují proměny životního stylu.

Hlavními hybateli společnosti ve zkoumaném období jsou stále více se rozšiřující ideje liberalismu a nacionalismu. V bilingvní Opavě se iniciativy chopila německá většina, když založila první tělocvičný spolek Turnverein (Opavský turnerský spolek). Díky radikalizaci nacionalistických myšlenek byli v 90. letech 19. století z Turnvereinu vyloučeni všichni neněmci (Češi, Moravané, Slezané a Židé), ti pak museli zakládat vlastní spolky (Židé 1913), nebo se sjednotit pod již existující celočeské organizace (SOKOL, OREL). Hlavními představiteli Turnvereinu byli příslušníci německých elit města – velkopodnikatelé, inteligence a především městští radní, kteří si pořádáním turnerských událostí a schvalováním zakázek na výstavbu nových tělocvičných zařízení (bruslařská kluziště, sportovní haly) zvyšovali svou reputaci. Organizace Sokol a Orel podporovaly národní uvědomění a také jim  vděčíme za náš nezávislý stát.

Na sport se lidé zpočátku dívali jako na zahálku, pouze mladí mužové bez společenských zábran (především studenti) aktivně sportovali. V 50. a 60. letech 19. století se nejčastěji věnovali plavání a v zimě bruslení. Teprve příliv nových sportu z Anglie a liberalismem reformovaný morální kánon proměnily mezi lety 1870-1890 pohled lidí na sport. V tomto období začaly vznikat první sportovní spolky, bruslení se stalo masovou zábavou a přehlídkou městských elit, jeho kodifikovaná forma se pak stala velmi populární pasivní zábavou, takže Opava mohla roku 1908 hostit mistrovství světa v krasobruslení. Říšské zákony o vzdělávání a školství přivedly do škol tělesnou výchovu (1873) a nejen pro chlapce, klerikové marně bojovali za zrušení tělesné výchovy pro dívky, báli se totiž, že by se při cvičení dostávalo dívčí tělo do nevhodných pozic. Veliké obliby dosáhl tenis a lyžování, tato popularita byla kritiky připisována společné sportovní aktivitě mužů a žen, prý než sportovní odvětví byl tenis a lyžování pouhou koketérií. Přestože se postupně odbourávaly bariéry mezi genderovými rolemi, například na koupalištích platila segregace pohlaví až do 20. let 20. století. O proměnách životního stylu svědčí také zvýšené nároky na hygienu, lidé se již nechtěli koupat v industrializací zamořených řekách a začala se budovat koupaliště. Jelikož lidé chtěli utéci ze znečištěných měst, oddávali se pěší a vysokohorské turistice, tomu jim napomohlo zkrácení pracovní doby na 14 a později 12 hodin. Úlohu krasobruslení ve 20. století převzal fotbal, ten pomohl i v době hospodářské krize nezaměstnaným mladým mužům, kteří se snadno mohli stát členy profesionálních fotbalových klubů.

Monografie Martina Pelce tedy nepředkládá pouze chronologické dějiny sportu, výčet významných sportovců a jejich úspěchů, nýbrž výrazně osvětluje proměny životního stylu na přelomu dvou století a pomáhá nám pochopit soudobou společnost.

TOPlist