Kdo si zaslouží svobodu projevu?

Přidal: | publikováno: 1. 12. 2014

Tento týden jsem v tisku narazil na zajímavou úvahu Martina Fendrycha nazvanou Perlustrace jak před rokem 1989. Policii zachutnala buzerace (viz ZDE). Autor poukazuje na zneužívání policejních pravomocí vůči veřejně vystupujícím osobám, jejichž názory mohou být našim politikům nepohodlné.

Šlo o to, že politický aktivista, v Česku žijící Holanďan Otakar van Gemund, chtěl 17. listopadu údajně demonstrovat proti proruské politice prezidenta Miloše Zemana. Podstatou policejní zvůle bylo několikeré ověřování totožnosti v jediný den, navíc dle pana Gemunda bylo bezdůvodné – policie jej během dne sledovala, tudíž musela jeho totožnost předem znát. Navíc byl posléze odvezen na policejní stanici, a to účelově, aby se nemohl dále účastnit nahlášeného shromáždění.

Pan Gemund samozřejmě není policii neznámý, před nedávnem v rámci skupiny oMEN narušil, využivši novinářského průkazu, vládní tiskovou konferenci. Aktivisté se od pasu nahoru odhalili, a na tělech měli vyobrazeny ukrajinské vlajky a citáty na podporu svobody a proti podpoře Putina. Název skupiny, omen, je latinský výraz pro znamení či předzvěst. Použitý pravopis a nakonec i vystupování jednoznačně odkazuje k ukrajinským aktivistkám, jež se nazývají Femen.

Přestože vystoupení oMEN bylo mnohem mírnější než jejich ukrajinských idolů, a možná, jak tvrdí pan Fendrych, neporušovalo žádný zákon, policie zřejmě pojala podezření, že protesty pana Gemunda na 17. listopadu v rámci ohlášených shromáždění budou podobného ražení, pročež se jim rozhodla předejít – byť by byly nenásilné a neprotivící se platným zákonům naší země.

Pokud se vše odehrálo tak, jak popisuje pan Fendrych, zcela souhlasím s jeho závěrem, že takový postup policie je „jak za bolševika“ a že „tohle není možné nechat projít“. Naopak nesouhlasím s tvrzením že „svoboda projevu je ohrožena“. Pan Fendrych si toho možná nevšiml (nebo co hůře, nechtěl všimnout), ale svoboda projevu je nedělitelná, kdy ji mohou využívat všichni. V opačném případě o svobodu projevu nejde. Vzpomeňme mezi jinými na pod účelovými záminkami rozpouštěné a zakazované prvomájové pochody v Praze a Brně.

Svoboda projevu se pozná ne podle toho, kolik prostoru dopřejeme názorům, s nimiž souhlasíme. Důležité je, jestli strpíme odlišné názory a jejich nositele, kteří se nám nelíbí, ba dokonce se nám oškliví. Jak je na tom pan Fendrych se můžeme podívat např. ZDE. Každý nechť si udělá obrázek sám.

TOPlist