Obraz moderního fotbalu n.1

Přidal: | publikováno: 14. 11. 2010

Dokud budu předsedou, ani jeden homosexuál se neobjeví na hřišti. Jaké štěstí, že je fotbal hrou pro zdravé lidi.“ řekl předseda Chorvatského fotbalového svazu. Jeho výroky jsou reakcí na apel ze strany Maria Gomeze, který nabádá homosexuální fotbalisty k odchodu.

Kontroverzní slova vyvolala protesty organizací pro ochranu homosexuálů. Domáhají se hlavně toho, aby před nejbližším zápasem chorvatské reprezentace v kvalifikačních utkáních mistrovství Evropy 2012 byla na stožár mimo národní vlajky vyvěšena také jejich, v barvách duhy.

(zdroj – http://www.fronda.pl/news/czytaj/chorwacja_pilka_nozna_nie_dla_homoseksualistow )

Abych pravdu řekl, nejdříve jsem měl v plánu přeložit pouze tuto krátkou zprávu ohledně aktuální situace v chorvatském fotbale. Nicméně mi to nedá a trochu rozšířím téma. Dokázali byste si vy někdy v životě představit, že podobná slova by pronesl náš předseda fotbalového svazu (ČMFS) Ivan Hašek? Já také ne.

Oproštěni od iluzí, stav našeho fotbalu je velice bídný. Jen namátkou můžeme jmenovat pár na první pohled očividných faktorů – katastrofální stav stadionů, negativní reklama v médiích, nulová podpora státu, import nečeských fotbalistů do našich klubů a především stále se stupňující kontrola a buzerace vlastních fanoušků. Vymoženosti typu „karta fanouška“, se kterou tento rok přišlo vedení Baníku Ostrava, samozřejmě následuje další a ještě propracovanější způsob, jak kontrolovat lidi – vstupenky na jméno pro fanoušky všech klubů české ligy (zde). Po schůzce předsedy ČMFS a našeho „milovaného“ ministra vnitra Radka Johna se nakonec rozhodlo, že příští ročník ligy se ještě bez vstupenek na jméno obejde (zde) – ó, jaká smůla – tolik jsem se těšil, že budu muset při každém zakoupení lístku na fotbal ukazovat neznámé osobě svoji občanku a ta si to samozřejmě zaznamená všechno do počítače, že by mi možná bylo i jedno, kdybych přišel z fotbalu do svého bytu a ten našel totálně vykradený, protože Eržika z pokladny dala mezitím echo svýmu bratranci Ferovi, že má ruce volný. Alespoň, že na těch rychlosoudech naše (j)elita národa tak zapracovala. Pozor, abyste si na zápase neuprdli, ucítí to fízl a jste nahraný. Dostanete 3 roky natvrdo za útok na veřejného činitele. Dopis od soudu vám přijde ještě ten den a zítra už můžete jít vesele klečet.

Import zahraničních fotbalistů a s tím související podivné způsoby informování veřejnosti médii jsou dalším těžkým hřebem do rakve českého fotbalu. Pominu teď obvykle omílaný stereotyp o fotbalovém fanoušku = chuligán, co řeže malým dětem hlavy a pojídá jejich střeva na houbové omáčce s knedlíkem, a to vše zaživa.  Na to už jsme si všichni zvykli. Dokonce ani oblíbený argument všech uvědomělých ovčanů „to abych se bál vzít svou devítiletou dceru na fotbal“ neobstojí. Zaprvé, děti na fotbal vodíme pouze tehdy, pokud s nimi půjdeme do sektoru určeného pro „obyčejné fanoušky“ – rodiny, důchodci, ženský – a zadruhé, velice silně pochybuju o tom, že by v životě nějaký chuligán nebo ultras zaútočil na malé dítě, i kdyby fandilo třeba FC Červená bouře Mars. I chuligáni a ultras jsou normální lidi. To, že někdo chodí na fotbal, z něj ještě nedělá krvelačného kanibala.

Mno, ale abych se vrátil zpátky k tomu, o čem jsem chtěl mluvit. Nedávno mě velice zaujalo několik titulků na serveru Sport.cz ohledně zápasů AC Sparta Praha. Nemohl jsem si nevšimnout jak jednostranně a propagandisticky jsou ony titulky napsané.

Nejprve jmenujme titulek s naprosto korektním zněním: „Africké rytmy zaduněly i na Letné, a tak si Sparta s nováčkem poradila.“ (zde). Jedině díky africkým rytmům si Sparta poradila s o mnoho slabším týmem, dokonce nováčkem ligy. Musím přiznat, že tento titulek je můj oblíbený a když jsem ho četl poprvé, upřímně jsem se smál dobrých pár minut. Samozřejmě, že nezáleží na tom, že Pražané vyhráli 4:1 a dva góly dali Evropané, další dva Afričané. Ve zprávě se píše jen o afrických rytmech, o evropských nepadne ani slovo. Další můj oblíbený titulek zní: „Sparta utancovala Lausanne po africku, postup se jí přiblížil.“ (zde). Je tedy pravda, že všechny tři góly vstřelili hráči s africkými kořeny, nicméně je skutečně onen oslavný titulek na místě? Neměli bychom spíše považovat všechny hráče za sobě rovné a nezdůrazňovat jejich odlišnosti a jiný původ? Nebo je to snad součástí jakési propagandy…

Sám nevím, co si myslet. Jediné, co vím určitě, je, že toto není můj poslední článek z fotbalového prostředí a můžete se těšit na další postřehy a kritiku moderního fotbalu.

CONTRO IL CALCIO MODERNO

TOPlist