Seriál o české šlechtě, 2. díl: Albínové z Helfenburku

Přidal: | publikováno: 23. 03. 2014

Albínové pocházejí z nejzápadnější části rožmberského dominia, z Helfenburku, jenž leží severozápadně od Bavorova, na Strakonicku. To, co o nich víme, je spojováno s jejich službami v rožmberském vladařství.

Jméno Albínové získali vladykové z Helfenburku podle rožmberského kancléře Václava. V erbu modrého štítu vykukuje za šedivým pahorkem muž s rybou na rameni, která je prostřelená šípem.

Helfenburk byl hrad, ale i panství, součást téměř souvislého rožmberského komplexu, který přebíral na počátku svého vladařství Vilém z Rožmberka a které ještě rozšířil. Toto panství bylo nejen velmi rozsáhlé, ale i náročné na organizaci a řízení. A právě rožmberskou kancelář, která byla jakýmsi orgánem nadřízeným ostatní administrativě sídlící v Českém Krumlově, řídil Václav Albín z Helfenburku.

Václav Albín z Helfenburku měl k ruce rozsáhlou agendu, nad kterou bděli dva sekretáři – český a německý – a celý zástup listovních písařů. Nastoupil do rožmberských služeb v roce 1522 a zastával rozličné úřady a postupně stoupal po žebříčku rožmberské dvorské hierarchie. Nakonec se stal rožmberským kancléřem a byl přijat i se svými syny Tomášem a Janem do nižšího šlechtického stavu.

Podle J. Pánka to byl „spolehlivý znalec zemského práva a písemností v rodovém archivu na českokrumlovském zámku„, a tak tedy sestavil pro Rožmberky v jejich sporu s pány z Plavna o nejpřednější místo po králi v království potřebnou dokumentaci. V rožmberských službách se nepochybně velmi dobře osvědčil. Václav Březan píše v Histoii rožmberské (Životy posledních Rožmberků): „Z poručení Jeho Milosti pana vladaře dvůr Malotín k užívání postoupen Václavu Albínovi, kancléři, do života jeho samýho, s jistým inventářem, podle kteréhož, ač by starý umřel, synové zase měli pánu dvoru postoupiti„. Kromě jakési roční apanáže v podobě naturálií obdržel ještě navíc zahrádku v Českém Krumlově. V roce 1571 z kancléřské funkce odstoupil a šest let nato zemřel na svém dvoře Malotíně.

Tomáš Albín z Helfenburku studoval v italské Pise, dosáhl doktorátu práv a pochopitelně vstoupil jako jeho otec do rožmberských služeb. Doprovázel často Viléma z Rožmberka na jeho četných cestách, ale byl i pověřován diplomatickým jednáním. Po smrti své manželky vstoupil do duchovního stavu, byl kanovníkem v Pasově, Praze a Olomouci a zastával i jiné funkce. Na základě Vilémovy intervence byl Tomáš zvolen olomouckým biskupem v roce 1574, ale krátce poté, v březnu příštího roku, náhle zemřel. Druhý Václavův syn Jan Albín z Helfenburku byl na studiích spolu s Vílémem v Augsburgu, je uváděn jako služebník páně Vilémův a jeho úředník. V roce 1580 se stal hejtmanem na Helfenštejně, zemřel asi koncem století.

Z šesti Tomášových dětí víme o Václavovi, který se vydal na dráhu duchovního, byl proboštem ve Staré Boleslavi a děkanem na Vyšehradě, Kryštof se věnoval malířství, Magdaléna se provdala za rožmberského dvořana, podkoního Mikláše Virtvajna a Žofie se stala abatyší svatojiřského kláštera v Praze, kde zemřela v roce 1630. Osudy ostatních dětí neznáme a stejně tak nemáme zprávy o další existenci Albínů z Helfenburku.

TOPlist