Dva roky od úmrtí Dr. Rudolfa Jičína

Přidal: | publikováno: 9. 08. 2013

PhDr. Rudolf Jičín (*19. 3. 1933 Hradec Králové †9. 8. 2011 Vimperk) studoval na FF UK v letech 1952–1957 filozofii a historii, logiku u prof. O. Zicha. Doktorát filozofie získal v r. 1969 na UP v Olomouci u prof. J. L. Fischera. Živil se jako archivář.

Byl extrémně kuriózním myslitelem; hlásil se zejména k Schopenhauerovi, Nietzschovi, Spenglerovi a Ladislavu Klímovi. Ze současných českých filozofů mu byli blízcí pouze Milan Středa a Zdeněk Vašíček. Ve filozofii byl subjektivista se sklony ke klímovskému ludibrijnímu solipsismu, v sociologii se zabýval úlohou davů v současné společnosti, v logice teorií deskripce. Jeho exaktní formulace logiky deskripce (v l. 1969–1972) vycházely z Carnapovy sémantiky, numerické taxonomie a Vašíčkovy ideje deskriptivních věd. Své sociologické a filozofické názory publikoval od r. 1993 sporadicky v okrajových sbornících a obskurních časopisech.

Jeho životní dílo, sedm strojopisných svazků Sebraných spisů nepublikova(tel)ných (6 kg), je svým obsahem i formou pro odbornou i ostatní veřejnost nepřijatelné a z valné části jí nepředložitelné.

Jednotlivé svazky obsahují: 1. Tractatus sociologico-pornographicus, 2. Rukojeť ludibrijního egosolipsismu, 3. Kladivo na dvounohý hmyz, 4. Komentář ke Kantovým Prolegomenům, Komentář k Bhagavadgítě, 5. Zůstalost A1, 6. Zůstalost A2, 7. Bohnické listy, Planeta Solipsis, Fekalino, Nové Ecce homo.

Sborníky: Procházka staletími. K sedmdesátinám Zániku Západu, Dissertationes historicae 1, 1993; Pohledy do minulosti. Objektivistické a perspektivistické pojetí dějin, Dissertationes historicae 2, 1994.

Čas. přísp.: The Problem of the Similarity of Objects in Numerical Taxonomy (s Z. Vašíčkem), Journal gen. Microbiol. 1969; The Problem of Similarity of Shape (s Z. Vašíčkem), Syst. Zool. 1971; Some Problems of Descriptions of Sets of Objects, Journal theor. Biol. 1972; Demokratický mýtus a česká společnost, Dnešek 1993, č. 7; K moderním ideologiím, Národ (příloha Pochodně dneška) 1995, č. 4, 5; Masa a elita, Národ 1995, č. 8.[1]

Mj. jsem si dovolil z jeho sociálně kritického díla vybrat několik citátů, které mohou lidem, kteří „vědí“ usnadnit vstup do jeho myšlenkového světa, který byl samozřejmě velice senzitivní.

Lidé si nejsou rovni. Každý musí dostat, co mu patří, otroci otroctví a svobodní svobodu.

Tak tomu musí být právě proto, že máme s prostými lidmi opravdový soucit jako s tvory nejubožejšími.

Vnitřní prázdnotu a bídu duše prostého člověka neodstraníme, dáme-li mu rovné hlasovací právo. Tím tuto bídu naopak povýšíme na kulturní princip.

Svět, má-li za něco stát, musí se přizpůsobit těm nejvyspělejším. A ti na nějaké civilizace, krámy a tretky serou. Jsou askety z vlastní vůle. Ostatním budiž askeze přikázána.

Inteligence se stále častěji vyskytuje ve spojení s absolutní konformitou, neschopností skepse a kritického úsudku. Tím se vysvětluje, že inteligentní člověk může být současně úplným blbcem.

Mělo by se v budoucnu velice pečlivě uvažovat, koho naučit číst a psát.

Dnešní člověk nechce od života nic, než délku, zdraví, zábavu a pohodlí, což dohromady nazývá štěstím.

 


[1] http://www.phil.muni.cz/fil/scf/komplet/jicin.html

TOPlist