Chatyň není Katyň aneb neznámé memento německého běsnění

Přidal: | publikováno: 22. 03. 2013

Snad každému, anebo přinejmenším každému, kdo se alespoň trochu zajímá o dějiny, něco říká slovo Katyň. Třeba i v souvislosti s tragickým pádem polského vládního speciálu v dubnu 2010, na jehož palubě zahynula část polské elity včetně prezidenta Lecha Kaczyńského. Letadlo spadlo nedaleko Smolenska cestou na pietní shromáždění konané u příležitosti sedmdesáti let od katyňského masakru. Během něho nechala sovětská NKVD zlikvidovat tisíce polských důstojníků. V katyňském lese objevila ustupující německá armáda v roce 1943 osm masových hrobů se čtyřmi tisíci těly. Vše bylo součástí rozsáhlejšího plánu likvidace polské elity, jejíž příslušníci byli internováni v sovětských táborech po obsazení části Polska Rudou armádou podle paktu Molotov-Ribbentrop. Celkový počet zastřelených se pohybuje kolem 22 tisíc, mezi nimiž by měly být i zhruba tři stovky Čechů.

Kauza Katyň je tedy relativně dobře známa. O Chatyni ale slyšel jen málokdo. Každého by jistě v prvé chvíli napadlo, že se jedná o totéž. Katyň a Chatyň jsou však pojmy zcela odlišné. Oběma místy nicméně kráčela tragická a krvavá historie druhé světové války. A jejich podobnosti využívala i sovětská vláda. Jeden příklad za všechny: Americký prezident Nixon chtěl v Katyni osobně uctít památku zavražděných. Sověti jej ale vzali nikoli do Katyně, nýbrž do Chatyně. V té době se vážně uvažovalo o tom, že by byl v Londýně vztyčen památník katyňského masakru. Mnozí se ale s odvoláním na Nixonovu návštěvu v Sovětském svazu divili, proč by měl být takový památník budován, když už existuje v Rusku. On neexistoval, dotyčný památník stál toliko v Chatyni. Jenže ten nemá nic společného s Katyní, kterou se sovětské úřady snažily vymazat z mapy.

Abychom už udělali čtenářům jasno: Zatímco Katyň je vesnice ležící nedaleko Smolenska v ruské Smolenské oblasti, Chatyň byla vesnice nacházející se v Minské oblasti severně od hlavního města Běloruska. Podobnost jejich názvů je čistě náhodná. – Chatyň vešla do smutné historie 20. století zásluhou Němců. Asi stejně jako Lidice a Ležáky. Tyto dvě české vsi nezmiňuji jen z pouhého rozmaru. Všechny tři totiž potkal týž osud. Jak známo, Lidice byly vypáleny 10. června 1942 pro podezření, že se zde ukrývali atentátníci na zastupujícího říšského protektora Heydricha. Na místě bylo zavražděno 173 osob a pár dní nato bylo dalších 26 zastřeleno v pražských Kobylisích. 24. června lehly popelem Ležáky, kde zahynulo všech 33 lidí starších patnácti let. I tato akce souvisela s heydrichiádou; ukrývala se zde totiž vysílačka, již používali členové výsadkové skupiny Silver A, kteří se na atentátu podíleli. Dále Němci vypálili v dubnu 1945 Ploštinu a v květnu Javoříčko a zavraždili při tom 66 osob. Důvodem byla spolupráce místních s partyzánskými oddíly.

Běloruskou Chatyň přepadly jednotky SS a tamních kolaborantů 22. března 1943. Na místě zahynulo 149 lidí, téměř všichni uhořeli zaživa v zapálené stodole, kam je nacisté vehnali. Uniknout se podařilo jen sedmi dětem a jednomu dospělému, kováři Josifu Kaminskému, jenž sám popálený našel v sutinách vlastního syna, který mu však zemřel v náručí. Tento okamžik zvěčnilo sousoší nazvané Nepokořený člověk, jež je dnes součástí chatyňského památníku. Němci obec vypálili proto, že téhož dne přepadli místní partyzáni šest kilometrů od Chatyně konvoj vozidel kolaborantského 118. praporu Schutzmannschaftu a zabili čtyři důstojníky, včetně velitele jednotky, německého plukovníka Woelkeho. V bezprostředním okolí vypálili Němci v odpověď ještě další dvě vesnice.

Běloruský národ za války trpěl nesmírně. Důkazem budiž smrt 2 230 000 Bělorusů, což představuje celou čtvrtinu národa! Z přibližně 9200 běloruských obcí jich 5295 bylo úplně či částečně vypáleno, řada z nich opakovaně. Památník v Chatyni připomíná osud všech těchto obcí a jejích obyvatel, kteří byli zavražděni. – V těchto dnech je tomu právě sedmdesát let, co němečtí váleční štváči a jejich přisluhovači vypálili Chatyň. Budiž nám toto výročí strašlivým mementem a svědectvím toho, čeho je člověk vůči člověku schopen. A napříště si pamatujme, že Katyň není Chatyň.

(http://zemanek.webnode.cz/)

 

TOPlist